Do police či šuplíku nad ně přijde zelenina a ovoce. Mrkvi, salátům i bylinkám dělá dobře zabalení do vlhké utěrky, významně prodlouží jejich čerstvost. Nad ně ubytujte uzeniny, sýry, mléčné výrobky a vejce. Nahoru do lednice pak patří hotové jídlo. Do dvířek umístěte nápoje, načatá ochucovadla a džemy. Pořádek pomáhají udržovat různé boxy. Jeden vyhraďte potravinám, kterým končí trvanlivost a měly by se spotřebovat přednostně. Napsal o tom časopis Gurmet

Je to prošlé?

V EU se ročně vyhodí skoro devět milionů tun jídla jen kvůli tomu, že mnoho lidí neumí rozlišit mezi pojmy „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“. Souslovím „minimální trvanlivost“ se označují potraviny, které se nekazí tak rychle, po označeném datu ale mohou mít horší jakost. Týká se to čajů, zavařenin, těstovin, konzerv, či sušenek. „Spotřebujte do“ je orientační datum u čerstvých potravin s relativně krátkou trvanlivostí, jako jsou mléčné výrobky nebo maso či uzeniny. Lepším vodítkem než datum na obale je potravina samotná. Pokud není plesnivá, nepáchne, nezměnila barvu ani chuť, bez obav ji snězte. Naopak, pokud se vám cokoli nezdá, vyhoďte ji, i když datum říká něco jiného.

Jak uskladnit potraviny

Správné uložení je polovina úspěchu. Naučte se pár jednoduchých pravidel, díky nimž už nebudete muset vést válku s moly ani bědovat nad plesnivým jídlem.

1/MOUKA A OBILOVINY:
Mouka je oblíbeným cílem molů a dalších škůdců. Nenechávejte ji proto v původních obalech, ale přesypte do těsnicí nádoby. Skladujte v suchu a temnu, to zpomaluje žluknutí. Bílá mouka vydrží asi devět měsíců, celozrnná půl roku.

2/PEČIVO:
Produkuje vlhkost, která se v igelitových sáčcích mění v plíseň. Zabalte ho do utěrky, látkového nebo voskovaného sáčku a uložte do chlebníku. Pokud ho nemáte a myslíte si, že jen v utěrce osychá, dejte ho i s utěrkou do sáčku, ale pravidelně ji měňte, když zvlhne.

3/SÝRY:
Obvykle jsou zabalené ve fólii, která se ovšem nehodí pro skladování, sýry v ní totiž plesnivějí. Skladujte je pod poklopem nebo ve voskovaném ubrousku, hodí se i vakuové dózy. Plesnivý sýr nic nezachrání, okoralý nebo ztvrdlý můžete rozpéct či z něj uvařit omáčku.

4/BRAMBORY:
Mají rády sucho, tmu a ideálně i chlad – přitom ale nepatří do lednice, tam je na ně vlhko. Pokud nemáte sklep, pořiďte si na ně speciální kyblík s otvory ve spodní části. Díky němu jsou hlízy ve tmě, ale zároveň k nim proudí vzduch.

5/VEJCE:
V lednici na ně bývá vyhrazené místo ve dveřích, tam je ale nedávejte. Jsou citlivá na změny teploty. Také je nenechávejte v původním kartonu, který je rájem pro mikroorganismy. Přendejte je do speciálního plastového či keramického držáku, ideálně špičkou dolů.

Plánování a seznamy

Plánování jídla je základ. Nemusíte vytvářet precizní jídelníčky jako Miroslav Donutil v Pelíškách, stačí promyslet, co v příštím týdnu nebo dvou chcete jíst, a to nejen k večeři, ale i k snídani či ke svačině. Podle toho vytvořte nákupní seznam, který zaručí, že na nic nezapomenete. Pokud jste zvyklí stavit se v obchodě dvakrát týdně, stačí poznamenat si klíčové potraviny, jestli se vydáváte na lov jednou za 14 dní, měl by být jídelníček i seznam poměrně podrobný, větší nákup totiž zvyšuje riziko, že něco zapomenete i že jídla nakoupíte zbytečně moc a nestihnete ho spotřebovat.

Seznam navíc šetří peníze – pokud se budete soustředit na hledání konkrétních potravin, nebudete mít prostor pro impulzivní přihazování věcí do vozíku, což beztak bývají různé sladkosti, chipsy a další pochutiny, které se snažíme omezovat.

Seznam šetří čas. Potraviny zapisujte do skupin podle oddělení, v němž se nacházejí, ať neběháte sem a tam.

Nechci slevu zadarmo

Výhodné koupě má každý rád, než ale do košíku vložíte 1+1 zdarma nebo karton zlevněné mouky, zamyslete se. Sleva se může i prodražit, pokud se potravina zkazí nebo ji napadnou moli, než se dostanete k jejímu zpracování. Samostatná kapitola jsou nákupy „s předsevzetím“. Slíbili jste si, že budete jíst víc zeleniny, ochutnáte exotickou potravinu, budete konečně častěji vařit luštěniny? Začněte postupně a větší nákupy dělejte, až si na nové stravování zvyknete. Řím taky nepostavili za den.

Do posledního lístku

Kupujete biozeleninu, farmářské maso, kvalitní ryby… a někdy až polovinu potraviny vyhodíte – kosti, nať, slupky. Využít se dá ale téměř všechno. Z mladé ředkvičkové natě můžete umixovat pesto, mrkvová se hodí zase do polévek, pomazánek a slaných muffinů, tvrdou kůrku parmazánu můžete rozvařit v omáčce nebo naložit do olivového oleje. Skoro všechny zbytky se dají využít do vývaru. Do rybího přidejte rybí kostry nebo hlavy krevet, do masového se kromě čerstvých kostí hodí i kosti z pečeného kuřete, zeleninový můžete posílit slupkami, odřezky a natěmi z kořenové zeleniny i umytými stonky bylinek.

Dejte to k ledu

Mrazák je dobrý sluha, ale zlý pán. To ví každý, kdo do něj někdy uložil skvostný kus masa a po několika měsících vytáhl neidentifikovatelnou hroudu obrostlou ledem.

1/MRAZTE JEN ČERSTVÉ: potraviny, které míníte uchovat, zamrazte v nejlepší kondici. Maso hned po nákupu, ovoce po sklizni, hotové jídlo co nejdřív po uvaření (a zchladnutí). Pokrm na hranici poživatelnosti žádný mrazák nevylepší.

2/HLAVNĚ RYCHLE: do mrazáku nedávejte nic teplého, nebo dokonce horkého a mrazte tak prudce, jak to jen půjde. Většina moderních spotřebičů na to má speciální funkci.

Lidem voní různé vůně.
Vědci odhalili, jaká je nejkrásnější vůně na světě. A také nejhorší smrad

3/ VYŽEŇTE VZDUCH: snažte se z obalu dostat co nejvíc vzduchu, eliminujete tím riziko, že se na jídle vytvoří ledová krusta nebo ho mráz spálí a znehodnotí. Bezkonkurenční nástroj je v tomto případě vakuovačka.

4/ POPIŠTE TO: jistě, teď si pamatujete, které maso je které a že v krabičce s červeným víčkem je rajská, ale budete to vědět i za půl roku? Kdo někdy z mrazáku vytáhl houbovou omáčku místo gulášové polévky, ví, o čem mluvím.

5/CIRKULUJTE: plný mrazák dodá příjemný pocit jistoty, nezapomeňte ale mražené jídlo půběžně zpracovávat. Žádná potravina by neměla v mrazáku slavit výročí, tučné maso, ryby nebo třeba máslo byste měli spotřebovat do šesti měsíců.

6/JEDNOU A DOST: co z mrazáku jednou vyndáte, už tam nevracejte. Výjimku tvoří jídlo, které tepelně zpracujete. Kližka, kterou přeměníte v perfektní guláš, se vrátit smí.

Barbora Štětinová je redaktorka Gurmetu. Ráda o jídle čte, nakupuje ho, vaří i vychutnává. A ráda si o něm povídá. Zajímá ji všechno: ingredience, příprava i nádobí. Někdy se při psaní receptů dopracujeme k zajímavému postřehu, který se nakonec do článku nevejde (nebo se nám zdá, že „tohle už všichni znají“). Někdy se jen chceme podělit o zajímavosti či drobná moudra.

Gurmet - neodolatelný český originál. Skvělé recepty, rozhovory s odborníky, ověřené informace a cenné tipy.
Časopis Gurmet patří dlouhodobě na špičku mezi gastronomickými tituly. Zároveň není jen další kuchařkou, sleduje aktuální trendy v gastronomii a životním stylu. Reaguje tak nejen na rostoucí zájem lidí o to, co jíme a co bychom měli či mohli jíst, ale také na prudký rozvoj v gastropodnikání v posledních letech. Našim čtenářům přinášíme vedle originálních a vyzkoušených receptů také rozhovory, reportáže, osobní zpovědi a příběhy lidí, kteří jsou v této oblasti aktivní a inspirativní.