close info Zdroj: Deník/Vít Lukáš zoom_in Oto Neubauer
Oto Neubauer
senátor v období od 23. listopadu 1996 do 23. listopadu 1998
V letech 1994 až 2010 býval zastupitelem Trmic, kde v letech 1998 až 2006 působil také jako starosta. V letech 2000 až 2004 pak i zastupitelem Ústeckého kraje. V následujícím funkčním období 2004 až 2008 vykonával funkci v Komisi pro vnější vztahy. Do horní komory českého parlamentu vstoupil po volbách 1996, přestože jej v prvním kole porazil Petr Cerman za ODS v poměru 29,90 % ku 27,39 % hlasů. Ve druhém kole však sociální demokrat Neubauer získal 59,88 % hlasů a tím i mandát senátora. Zde se věnoval práci v Mandátovém a imunitním výboru a ve Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Ve volbách 1998 si ČSSD vybrala za kandidáta Jana Schmidta, nikoli jeho. Neubauer krátce uvažoval, že bude kandidovat jako nezávislý, nechtěl však tříštit hlasy levicových voličů.
close info Zdroj: Deník/Karel Pech zoom_in Pavel Sušický
Pavel Sušický
senátor v období od 13. listopadu 2004 do 13. listopadu 2010
Pavel Sušický je nejen bývalý senátor za ODS, ale i oční lékař v Ústí nad Labem. Pochází z Chomutova, kam se po absolvování lékařské fakulty vrátil, aby pracoval v místní nemocnici. Do Ústí odešel v roce 1979. Posléze se stal primářem zdejší oční kliniky. Do ODS vstoupil roku 1993, předtím se v partajích neangažoval, ačkoli po tři volební období působil v zastupitelstvu centrálního městského obvodu Ústí nad Labem.
Senátorem za Ústí nad Labem se stal v roce 2004, když z prvního kola postoupil se ziskem 39,33 % hlasů, přičemž jeho soupeř, komunista a tehdejší senátor Jaroslav Doubrava obdržel 32,18 % hlasů. Ve druhém kole vyhrál znovu a díky 56,26 % všech platných hlasů získal mandát senátora. Pracoval jako místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Ve volbách 2010 svůj mandát neobhájil, přestože v prvním kole porazil Jaroslava Doubravu, nyní kandidáta hnutí Severočeši.cz, v poměru 27,01 % ku 23,15 % hlasů. Ve druhém kole ale víc hlasů, 55,97 %, získal právě Doubrava.
close info Zdroj: ČTK zoom_in Jaroslav Doubrava
Jaroslav Doubrava
senátor 1998 až 2004 a od roku 2010 do 2022
V současnosti je jedním z nejkontroverznějších politiků kvůli svým návštěvám Krymu a samozvané republiky Luhansk. Od roku 2008 do 2016 byl zastupitel Ústeckého kraje, člen hnutí Severočeši.cz, do roku 2010 i člen KSČM. V letech 1978 až 2010 působil v komunální politice nejprve na funkci uvolněného tajemníka Národního výboru obce Telnice a později i jejího starosty. Ve volbách roku 1998 se stal členem horní komory parlamentu přesto, že jej v prvním kole porazil občanský demokrat Zdeněk Kavina v poměru 28,34 % ku 27,63 % hlasů. Ve druhém kole ale Doubrava obdržel 52,37 % hlasů a získal senátorský post. Zastával funkci místopředsedy Mandátového a imunitního výboru, zasedal ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ve volbách 2004 svůj mandát obhajoval, ovšem v obou kolech jej porazil občanský demokrat Pavel Sušický.
V roce 2010 vystoupil z KSČM, vstoupil do hnutí Severočeši.cz, za které poté kandidoval do senátu. Přestože jej Pavel Sušický v prvním kole opět porazil a to v poměru 27,01 % ku 23,15 % hlasů, ve druhém kole Doubrava zvítězil se ziskem 55,97 % hlasů a stal se senátorem již podruhé.
V roce 2014 se jako volební pozorovatel zúčastnil nezákonných voleb na separatistickém východě Ukrajiny a byl Ukrajinou označen za nežádoucí osobu. Obhajoval také anexi Krymu, ke které podle něj došlo na základě zcela svobodného a dobře organizovaného referenda. Od jeho cesty se ovšem Senát distancoval s tím, že se jednalo o jeho soukromou cestu. Ve volbách do Senátu v roce 2016 obhajoval mandát opět za hnutí Severočeši.cz. Se ziskem 23,94 % hlasů postoupil z prvního místa do druhého kola, v němž porazil se ziskem 57,89 % hlasů kandidáta hnutí ANO 2011 Františka Holešovského a obhájil mandát senátora.
Na sociálních sítích se negativně proslavil šířením lži, že Evropská unie chce v české abecedě zrušit písmeno „ř“. Když 24. února 2022 začala ruská invaze na Ukrajinu, obhajoval anexi části území Ukrajiny ruskou armádou. V této souvislosti bylo na Doubravu podáno trestní oznámení. Zpochybňoval masakr v Buči. V současných senátních volbách už nekandiduje.
close info Zdroj: Miroslav Koranda se svolením Martina Krska zoom_in Martin Krsek po sečtení hlasů v druhém kole senátních voleb na Ústecku
Martin Krsek
senátor od 1. října 2022
Ústecký historik a politik trochu překvapivě porazil ve druhém kole senátních voleb ústeckého primátora Petra Nedvědického. A to výrazně. Martin Krsek v barvách hnutí Senátor 21 ve "finále" získal 11 840 hlasů a tím 67,71 %. Jeho protikandidát z hnutí ANO 2011 jen 5 645 hlasů a 32,28 %.