Řítíme se do velikého průšvihu, ale obrovské dluhy lze zastavit i bez toho, aniž by zvyšovaly daně. Na pořadí páté debatě premiérů se na tom shodli lídr koalice SPOLU Petr Fiala i lídr Pirátů a STAN Ivan Bartoš.

„Dohromady se řítíme do obrovský problémů, protože nedáváme peníze lidem, ale dramaticky se zvyšují výdaje státu,“ konstatoval Fiala s tím, že nám za chvíli hrozí krach. „Vláda tuto zemi zadlužila neskutečně. Například podle Nejvyššího kontrolního úřadu polovina peněz vynaložených na boj s covidem na něj nešla,“ uvedl Bartoš.

Babiš se ohradil

Premiér a šéf hnutí ANO ale slova opozice označil za nesmysl. Celkové zadlužení Česka bude podle něj na konci jeho vládnutí nižší, než když vládní posty opouštěla ODS a TOP 09.

„Česko je nadále šestá nejméně zadlužená země EU,“ reagoval Babiš s tím, že i v těchto dnech „Česko zažívá nejlepší dobu v novodobé historii“. Premiér následně napadl oba lídry. „,Pan Bartoš neví, o čem mluví. Já jsem snížil dluhy, co nám nechal pan Fiala. Oba pánové, jeden je ajťák a jeden politolog, si něco přečelit, ale nikdy v tom nebyli (na ministerstvu financí – pozn.red.)

Šéf Hnutí ANO odmítá výtky ekonomů a opozice, že Česko v tuto chvíli platí jen na úrocích za dluhy astronomických 40 miliard korun. Podle Babiše jsme v minulosti platili i 50 miliard ročně a nyní má Česko plán konsolidace veřejných financí do roku 2024. „My jsme například v březnu předplatili dluh na letošní rok,“ uvedl Babiš.

Každý občan dluží víc a víc

Jeho soupeři v premiérské debatě ale připomněli fakt, že Česko se teď zadlužuje druhým nejrychlejším tempem v EU. Když v křesle ministra financí končil Miroslav Kalousek, dlužil každý občan v průměru asi 121 tisíc (tzv. Kalouskova složenka). Po osmi letech vlády ANO a ČSSD dluh na občana narostl na 226 tisíc. „Výdaje za poslední roky vzrostly o 600 miliard korun, musíme si na to půjčovat,“ varoval Fiala. Podle něj lze sto miliard ušetřit jen seškrtáním některých tabulkových míst.

Lídr Pirátů a STAN Bartoš upozornil, že do dvou let Česko narazí do takzvané zákonné dluhové brzy. To by podle Bartoše mimo jiné v reálu znamenalo i to, že by zdravotní pojišťovny musely povinně zastavit některé výdaje a začaly by omezovat péči o pacienty. „Lidi zadlužování trápí a ukázaly to i výsledky ankety Deníku, kde dvě třetiny lidí označily dluhy za velký problém,“ připomněl Bartoš. Cestou z krize je podle něj digitalizace, omezení bobtnajícího státu a smysluplné veřejné investice. Jen tak lze podle Fialy i Bartoše finance udržet i bez zvyšování daní. 

Andrej Babiš ale v debatě několikrát zopakoval, že utracené peníze z dob jeho vlády se projevily v konkrétních investicích a přímo u lidí. „Za nás všichni vědí, kam peníze šly, na důchody, snížili jsme daně a učitelé dostali přidáno, takže už mají plat v průměru 45 tisíc korun,“ připomněl Babiš.

Úspěch volejbalistů

Pátá premiérská debata Deníku přinesla i jeden odlehčený moment, a to hned v úvodu, kdy lídři měli odpovědět na otázku, zda budou ve středu večer fandit našim volejbalistům. Ti na ME senzačně válcují favority, porazili francouzské olympijské vítěze a hrají ve čtvrtfinále proti Slovincům. Kvůli nabitému programu ale nikdo z lídrů večer držet palce u televize nebude.

„Je to skvělé, že jsme porazili Francie, ale večer jsem ve sněmovně a potřebujeme schválit obchvat Přerova,“ konstatoval Babiš. „Osobně fandit nebudou moci, tak aspoň na dálku je podpořím v mysli,“ dodal Fiala. „Přeju našim hodně štěstí,“ uzavřel Bartoš. 

Zadlužování státu

Všechno zdražuje, nájmy, energie, potraviny, stavebniny. Souvisí to nějak s vysokými schodky státního rozpočtu (v roce 2020 to bylo 367 miliard, letos se počítá s půl bilionem a příští rok s 370,6 miliardy korun)? Pro představu, za letošních deficitních 500 miliard by se dalo pořídit 1,5 milionů fabií nebo 1,7 tisíce kilometrů dálnic.

Na čtvrtou debatu se můžete podívat zde:

Pravda je, že zadlužování státu a inflace spolu nesouvisejí přímo. Na oboje měl podstatný vliv covid. Zdražování je z valné části výsledkem vnější ekonomické situace, kdy byly zpřetrhány dodavatelsko-odběratelské vztahy a hladový zákazník na zboží čeká nejen déle, ale také si za něj více zaplatí.

Covidové zadlužení

Zdroj: DeníkBabišova vláda zcela správně poslala živnostníkům, podnikatelům i zaměstnancům miliardy korun, aby je lockdowny nezadusily. Dělaly to všechny exekutivy. Potvrdila to pro Deník i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová:

„Pokud by stát nenapumpoval peníze do ekonomiky, měli bychom dnes vysokou nezaměstnanost a ekonomika by skončila v recesi. Některé výdaje však s pandemií nesouvisely a my jsme několikrát upozorňovali, že schodky rozpočtů v letech 2020, 2021 a 2022 by mohly být nižší, pokud by vláda tyto nesouvisející výdaje omezila. Ukázkovým příkladem je zrušení superhrubé mzdy, kdy rozpočet přišel o bezmála 100 miliard korun na straně příjmů. Tyto výdaje se také do určité míry podílely na zrychlení inflace, jejímž dominantním domácím tahounem je napětí na trhu práce.“ 

Na třetí debatu se můžete podívat zde: 

Klíčové je, zda v ČR byly covidové peníze směřovány tam, kde byla pomoc nejen nutná, ale také efektivní. Tedy například do odvětví, jež jsou vysoce produktivní a perspektivní. „Důležité je, co si stát za krátkodobé zadlužení pořídí, tedy zda se chová jako řádný hospodář. Pokud se díky němu zvýší prosperita ekonomiky, není nutné to podrobovat kritice,“ řekl Deníku ekonom Petr Zahradník.

Podle něj se ale bohužel za této ani za Sobotkovy vlády, kde byl Andrej Babiš ministrem financí, nehledělo na to, jaké poslání má stát v oblasti veřejných financí.

Zvýší se daně? 

Jak se k postcovidové situaci má postavit budoucí vládní reprezentace? Je možné udržet sociální stát s veškerými výdobytky, aniž by se zvyšovaly daně? „Snaha udržet si sociální tvář je na hraně únosnosti. Skandinávské země mají daleko vyšší sazby, za něž občané dostávají velmi kvalitní služby. Druhý model dává přednost nízkým daním při malé zadluženosti státu s tím, že občané si služby platí. My chceme ze státního rozpočtu financovat všechno při nízkých daňových sazbách,“ míní Zahradník. 

Na druhou debatu se můžete podívat zde:

Předsedkyně Národní rozpočtové rady dodává: „Veřejné finance se dnes nacházejí ve významné strukturální nerovnováze. Stát není schopen pokrýt ani mandatorní výdaje ze svých příjmů. Každé další zvyšování výdajů jde na dluh a posouvá nás blíže k nárazu na dluhovou brzdu. Je tedy nepředstavitelné, že by se i nadále navyšovaly výdaje, aniž by došlo k úpravě na příjmové straně rozpočtu. Jak ale tato úprava bude případně vypadat, je politické rozhodnutí.“

Kde škrtat ve výdajích

V současnosti o zvyšování firemních daní a zavedení progresivního zdanění hovoří jen ČSSD a KSČM. Ostatní subjekty tvrdí, že lze ušetřit na provozu ministerstev, škrtání daňových výjimek či dotací. „Administrativní náklady tvoří maximálně šest procent výdajů státního rozpočtu, se mzdami deset, takže potenciál úspor je pár miliard, víc se neušetří,“ říká Zahradník. 

Zdroj: Deník

Zamrazilová pak upozorňuje, že rostoucí státní zadlužení může pocítit za pár let každý občan. „Bylo by vhodné, aby vláda urychlila konsolidace veřejných financí, neboť dle odhadů Mezinárodního měnového fondu patříme mezi nejrychleji se zadlužující země v EU a tímto tempem narazíme na dluhovou brzdu již kolem roku 2026. To by nejvíce pocítily územní samosprávné celky a také například zdravotní pojišťovny, které by musely okamžitě předložit vyrovnané rozpočty, což by mohlo znamenat nejprve omezení investic, v krajním případě i zdravotní péče.“