Kliknutím zvětšítePreference hnutí ANO dál mírně klesají, oslabují také Piráti a Starostové. Zato třetí v pořadí, koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, se přiblížila 20 procentům. Sociálním demokratům se sněmovna vzdaluje. To jsou hlavní změny ve volebním modelu Deníku, který kombinuje všechny letošní průzkumy stranických preferencí renomovaných agentur.
Nejnověji do výsledků promluvil nedělní průzkum společnosti Kantar CZ, který ANO přisoudil až třetí místo a hnutí Přísaha poprvé pět procent hlasů. Ve volebním modelu Deníku to znamená, že Přísaha posílila na 3,3 procenta hlasů a dotáhla tak koalici Trikolóry, Svobodných a Soukromníků. Tyto dva subjekty tak budou hlavními konkurenty ČSSD a KSČM v boji o překonání pětiprocentní hranice potřebné pro vstup do poslanecké sněmovny.
Jak Deník model počítá
Model Deníku je inspirován takzvanými „poll of polls“ obvyklými v zahraničních médiích. Je založen na váženém průměru všech letošních průzkumů stranických preferencí zveřejněných renomovanými agenturami IPSOS, Kantar TNS, Median, STEM a Data Collect – aktuálně jde o sedmnáct posledních průzkumů zmíněných společností.
K přepočtu na mandáty Deník použil pravidla schválené novely volebního zákona, která začne platit 1. července. Počítá se stejným počtem odevzdaných hlasů jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.
Model bude až do říjnových voleb průběžně aktualizován podle nových průzkumů.
Metodiku volebního modelu redakce Deníku konzultovala s experty z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.
Syndrom skrytého voliče
„U každého sociologického průzkumu platí, že by se měl ověřovat v dlouhodobém časovém rámci a v průzkumech, které probíhají nezávisle na sobě různými agenturami. Pokud jsou splněny obě tyto podmínky, je zvolená metoda velmi přínosná a dá se podle ní orientovat,“ řekl Deníku politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.
Média a interpreti předvolebních preferencí podle Petra Justa někdy dělají chybu, když na základě jednoho aktuálního průzkumu, který například KSČM přisuzuje čtyři procenta, udělají závěr, že komunisté se do sněmovny nedostanou.
„Vždy je třeba vnímat dlouhodobé trendy a nezapomínat na statistickou chybu, která činí dvě až tři procenta,“ míní Just. Žádná agentura proto nikdy neřekne, že míra pravděpodobnosti jejího výzkumu je stoprocentní.
Politici mnohdy opakují, že jediným relevantním průzkumem jsou volby a na odhady proto neberou ohled a mají je za mylné vodítko.
Proč se někdy skutečně realita o dost liší od skutečnosti?
„Rád bych upozornil na tzv. syndrom skrytého voliče neboli spirálu mlčení. Někteří lidé se za svou volbu stydí a nechtějí ji zveřejňovat. Když je tazatel osloví na ulici, odpoví mu falešně. To vedlo k překvapivým výsledkům v několika zemích, kdy například zabodovala Alternativa pro Německo nebo Kotleba na Slovensku, ačkoli před volbami to tak nevypadalo. V průzkumech měl Kotleba kolem dvou procent, ale dostal osm. Agentury s tím nemohou nic dělat, protože pracují s odpověďmi, které dostanou,“ vysvětluje Just.
15
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
