První, co diváka zarazilo, byl malý počet hostů. Nejspíš to bylo tím, že v Ústí ten večer ještě hráli Support Lesbiens a David Koller v hale TJ Chemička, a v klubu Circus do ethna laděná skupina Neočekávaný dýchánek.
První se na pódium dostavilo Spolčení hlupců. Kvůli problémům se zvučením se koncert dostal do skluzu. Po necelé hodině přeci jen začala skupina hrát.
Předvedla velmi sympatickou syntézu ska, cikánských rytmů i metalu. I po textové stránce bylo rozpětí široké. Čeština se střídala se španělštinou, francouzštinou, srbštinou a dalšími jazyky. Ke konci skupina roztančila i stydlivější diváky, kteří ji poté s nadšením vytleskávali. Koncert se povedl, jen nazvučení nebylo zdařilé.
Ty syčáci nazvučili rychleji, začali… a hned skončili. Odešlo kombo. V sestavě Petr Váša zpěv, baskytara Tomáš Fröhlich a kytara Petr Zavadil zahrála jen jednu a část písně.
Po marné snaze kombo zprovoznit předstoupil před publikum Váša se slovy: „Když vám to nebude vadit, předvedu něco z fyzického básnictví.“ Tím začala druhá část vystoupení, kdy se kapela proměnila do jedné osoby. Dalo by se čekat, že koncert utrpí na kvalitě, ale to se nestalo. Diváci na sebe, dík pobídkám Váši, brali podobu vyjících vlků, z nich přecházeli v pějící ptáky. Petr si je získal. Proměnil se v jakéhosi šamana, přeléval do všech svou energii.
Přes problémy si Syčáci zachovali kvalitu a pobavili velkou mírou přizpůsobivosti. Divák odcházející domů musel dosti přemýšlet, jak je možné, že koncert neskončil fiaskem.
