Tak se stalo, že vpadl do hereckého života. A to doslova. „Vždy jsem inklinoval k architektuře. Herectví jsem zkusil z hecu. Ze zvědavosti,“ přiznal.

Přijímací zkoušky na první pokus zdárně absolvoval, ale dodává: „Kdyby to nevyšlo napoprvé, asi bych je znovu nezkoušel. Ty přijímačky jsou dost potupné. Člověk dostane pořádně na frak. Je to taková duševní anatomie.“

Po bezstarostných letech na DAMU dostal v roce 2005 od svých dlouholetých přátel Filipa Nuckollse a Johany Součkové nabídku na angažmá v Činoheráku, kterou s radostí využil. O ústeckém souboru říká: „Je to generační záležitost. Něco, k čemu člověk přičichne jednou za život. Spolupráce s lidmi, kteří jsou na stejné vlně. Nemají děti, rodinu a fungují ze zodpovědnosti jen vůči sobě samým. Soubor je mladý organismus, který se snaží žít.“

Marek ale nevystupuje jen v Ústí, můžeme jej vidět v Divadle v Celetné v divadelním spolku Kašpar.

Není ale z herců, kteří žijí jen herectvím. Ještě na DAMU absolvoval semestr divadelní režie. „Herectví je pro mě sport. Je to nápor na tělo i psychiku, obrovská práce na sobě. Ale režie mne naplňuje víc. Při režírování se cítím jako ryba ve vodě. Je to dobrodružná a zodpovědná záležitost.“

I přesto je ovšem hercem par excellence. V současnosti je možné jej zahlédnout v roli Marca ve Famiglii. Poloha neurotického a agresivního mafiána mu evidentně sedí. Ovšem i filozofující podplukovník ze Tří sester je zahrán velmi zdařile.

Obrázek Marka Němce coby režiséra si můžete udělat například v Divadle Na Zábradlí při inscenovaném čtení s divadlem Letí.

Dík bydlišti v Praze a častému dojíždění Marek přiznává: „Co se týká Ústí, mám hrozné resty. Vždy, když jedu kolem té nádherné přírody z Lovosic sem, do toho klína, hrozně slintám nad krásou zdejších kopců. Rád bych je prozkoumal. Bohužel se mi to do teď nezadařilo. Je to daň za mou vytíženost.“ Ale plánuje si, jak je zjezdí na kole, neboť je vášnivým cyklistou.

„Baví mne číst, mám rád klasickou muziku. Když nezkouším, snažím se trochu dovzdělávat v těchto směrech. Právě jsem hodně ponořený do Kundery,“ řekl. Literatura je pro něj potrava duše.