Takové depoty, neboli hromadné nálezy (sklady, poklady) dvou a více předmětů různého druhu, byly ukládány do země většinou jednorázově, a to z různých důvodů.
Některé byly původně skladem surovin nebo výrobků určených k prodeji, případně úschovnami soukromého majetku v nepříznivých obdobích. Některé byly oběťmi nadpřirozeným silám.
V prvním případě majitel předpokládal, že si uschované předměty později vyzvedne, ve druhém případě měly zůstat v zemi již navždy. K jaké skupině ryjický depot patřil, nelze úplně jednoznačně rozhodnout. S velkou pravděpodobností si majitel krásných šperků schoval svůj osobní majetek, aby nepřišel do nepovolaných rukou.
Depot se skládal z jedenácti náramků a jedné brýlovité ozdoby. Bezprostředně po nalezení byl rozdělen mezi muzeum v Teplicích, soukromou sbírku a několik předmětů přišlo neznámo kam.
Dnes je naštěstí depot opět úplný. V Regionálním muzeu v Teplicích zůstalo uloženo pět náramků a ostatní předměty, včetně těch dříve nezvěstných, patří ke sbírce Muzea města Ústí nad Labem (podsbírka Archeologie).
Náramky jsou vyrobené z bronzového polovydutého plechu a na vnější straně zdobené skupinami svislých rýh s obrvenými okraji. Jednotlivé náramky se liší rozměry, drobnostmi ve výzdobě a utvářením okrajů.
Brýlovitý závěsek je vyroben z jednoho jediného kusu drátu kruhového průřezu. Brýlovitý je nazýván proto, že jde o dvě spirály spojené obloukem a celý tvar připomíná brýle. Všech dvanáct ozdob tvoří způsobem výroby a výzdobou jeden celek, který je datován do období kultury lužické mladší doby bronzové.
Autorka článku pracovnicí Muzea města Ústí nad Labem.
