Na padesát obrazů Zdeňka Koška, díla z let 1970 až 2004, vystavuje ústecké Sdružení pro péči o duševně Fokus, jehož je dnes autor klientem. Výstava je součástí Týdne duševního zdraví 2007.

„Je to má sedmdesátá výstava,“ ohlédnul se Zdeněk Košek. „A z těch samostatných sedmnáctá,“ řekl malíř – člen sdružení výtvarníků Spolu. Ačkoli s nimi ale tvořil i sochy, v kostele ukazuje „pouze“ obrazy do roku 2004. „Od té doby jsem nemaloval,“ vysvětlil.

Zdeněk Košek se narodil v roce 1949 v Duchcově, vyučil se typografem. Pracoval jako sazeč v Severografii, později byl propagačním výtvarníkem v ústeckém Domě kultury.

„Ač se věnuje převážně malbě, zvláštní kapitolou v jeho výtvarné tvorbě jsou kresebně grafické obrazce. Zachycují umělcovo neradostné životní období, ve kterém nebyl schopen vlastní malířské tvorby, ale nemocí rozkolísaný a dezorientovaný zaznamenával tok svých myšlenek do „meteorologických obrazců“. Ty byly později zařazeny do světově známé sbírky Art Brut,“ uvádí katalog, vytvořený k výstavě Tamarou Wölfelovou.

Na vznik výstavy a katalogu přispělo čtrnáct osob, například vicehejtman Radek Vonka, Lenka Krbcová–Mašínová, ředitelka Centra komunitní práce Ústí či Martin Lán, pracovník Fokusu.

Zmíněné meteorologické obrazce, jichž vytvořil malíř na tři tisíce, mu přinesly obdiv a slávu hlavně v zahraničí. Jeho práce z té doby jsou ve více soukromých sbírkách, také v Paříži. Japonskou firmu zaujaly natolik, že je využila jako vzor na saka a košile. „Pár mi jich poslali, běžně je nosím. Jen to sako neobléknu,“ naoko si postěžoval malíř.

Častým motivem obrazů výstavy je tvář autora – autoportrét. „Je jich asi šest, každý z jiného tvůrčího období,“ prozradil u obrazů „Krakonoše“. „A tak jsme trávili pracovní dobu za socialismu,“ ukázal na obraz z roku 1983, na němž hraje skupinka mužů karty.

Prvními Koškovými dílky byly kreslené vtipy. Na jednom lyžař skočil z můstku a zachytil se Krakonošovi za vousy. Na druhém přišel muž na divokém západě u holiče o skalp. „A na tyto mé Ladovské ilustrace je třeba mít brýle,“ radí malíř návštěvníkům.

Autor pracoval oleji, tužkou i dalšími technikami, střídal styly, experimentoval. Byl až naivistický, dělal koláže. Rád maloval mraky, počasí, paneláky i blízké lidi. Čím je daná pestrost jeho prací? „Asi je ve mě pořád několik lidí najednou. Chvíli jsem byl humornej, chvíli vážnej, chvíli piják, někdy k zulíbání a jindy zas na vystřelení do kosmu,“ smál se.

„Můj nejvydřenější obraz je Bufet, zdobící obálku katalogu,“ prozradil malíř. „Dělal jsem k němu moc kreseb a skic, je v něm hodně zážitků. Dost jsem nad ním přemýšlel, stál mě moc energie,“ přiznal.

„Chtěli jsme, aby tato výstava byla jedno velké překvapení. Řada lidí se totiž domnívá, že mistr Zdeněk Košek tvořil jen v rámci arteterapeutických sezení Fokusu. Výstavou má ukázat, že naopak období, kdy umělce může postihnout duševní choroba, je pro něj naprosto netvůrčí. Tvůrčí není sama nemoc, ale duch autora,“ uvedla autorka katalogu Tamara Wölfelová. „A právě na této výstavě mají návštěvníci možnost srovnání obrazců s ostatní tvorbou,“ dodala.