Fešáci přijedou do Ústí a opět chystají bláznivou scénku

Tentokrát se tam Vánoční salon Fešáků odehraje ve středu 10. prosince v KD Střelnice v Děčíně a ve čtvrtek 11. prosince od 19.30 hodin v domě kultury. Skupina, která vznikla před více než čtyřmi desítkami let v Ústí jako Bluegrass Hoppers, si na obě místa opět chystá „nějakou bláznivou scénku“. Nechme se překvapit, co si na nás tentokrát vymyslí…

Poslední roky Fešáky do Ústí dováží agentura For, ta v metropoli ale pořádala i velký vzpomínkový koncert ke 40. výročí existence Fešáků a současně k 60. narozeninám obou bratrů Nedvědů, Františka i Jana. Ten právě vydal album lidových písniček trochu jinak a měl být původně i hostem letošních Fešáckých Vánoc v Ústí. „Nakonec je ale vše jinak. Hostem bude Jakub Smolík a Jan Nedvěd Ústí navštíví nejspíš na jaře 2009,“ uvedl Zdeněk Kymlička z For.

Turné k oslavě Fešáků a Nedvědů ovšem byla taková sláva, že by bylo škoda jej nezaznamenat. Agentura Kny s Českou televizí z něj, konkrétně z koncertu v pražské Lucerně, pořídila záznam, který letos na podzim jako komplet CD/ DVD vydal Universal. A je to nahrávka plná známých písniček i nostalgie.

Ale na CD/DVD jsou i překvapení, například úvodní hit Byl to pád, v němž Fešák Tomáš Linka nadává na berňák – a jistě ví proč. Následuje fešácká klasika Pojedou v podmanivém podání spoluzakladatele Fešáků Jindry Šťáhlavského. A kapela si vzpomněla i na svého nejslavnějšího člena Michala Tučného, když zařadila jeho klasiky Tam u nebeských bran či Paní má se má. Proč se za to stydět – písnička o dívce, která prodává v krámku v Praze pod věží koření a „voní mátou“, jsem měl jako dítě od Fešáků moc rád, voněla mi. A Fešáci přizvali i Tučného dceru Míšu do Blues folsomské věznice

Zmíněné CD/DVD je ale v diskografii bratrů Nedvědů podobným unikátem, jako záznam jejich legendárního koncertu na strahovském stadiónu. Proč?, ptáte se. Důvod je jednoduchý – kapelníkovi Fešáků Antonínovy Kny, který je i manažerem kapely, se totiž loni podařil husarský kousek: díky němu se po deseti letech sešli na jednom pódiu opět Jan a František Nedvědovi, do té doby poněkud „rozhádaní“ sourozenci, kteří už se dávno hudebně vydali každý svou vlastní cestou.

V Ústí i v Lucerně tak nejprve František, který měl krátce po operaci nohy a tak chodil o berli, hrál své verze US country hitů s českými texty, třeba symbolickou Poprvé sám i hity Kočovní herci a Rejdivá.

Ta pravá nostalgie však „vtrhla“ do sálů v okamžiku, když nečekaně odvázaný Jan Nedvěd se synovcem Vojtou a svou kapelou začali vzpomínat třeba i na Brontosaury v protest songu Na kameni kámen. Nebo když dali Růže z papíru a Hopsinky. A když Jan chválil publikum za zpěv slovem Hezký, byli lidi o to víc jeho.

Už při Janovi publikum nadšeně jásalo, – a co teprve když spustil společně s Františkem?! Tolik nostalgie najednou – síla pro pamětníky.

Závěrem spolu hráli bratři Stánky (na levnou krásu), ale úplné finále patřilo jejich Valčíčku. A fanynky mohly kapesníky opět ždímat, protože to bylo silné. Na pódiu ho totiž najednou hráli všichni, kteří ten večer vystoupili. A že jich v Lucerně bylo!