Řekněte, jak si užíváte svoji zápornou roli?
Ona není úplně záporná. Já jen tak vypadám (smích). Je to hezká role a točí se na hezkých místech. Jen by tu v Zubrnicích mohlo míň pršet.
Prostředí zubrnického skanzenu je tedy pro vás zajímavé?
Určitě. Ještě jsem tu nikdy nebyl, ale znám to tu blízko, na Levíně, kde se točili Páni kluci. A v Levíně v kostele vznikala i Dešťová víla.
Že znáte Levín – i to byl důvod, proč jste tuto roli vzal?
To určitě ne. Mně se hlavně líbila celá ta pohádka, její scénář. Ale ta moje role není zas tak velká…
V Zubrnicích točili často Miroslav Donutil a Simona Stašová, tedy statkářská rodina Lakotových. Kolik jste měl vy natáčecích dnů?
Asi dvanáct. Už jsme točili v Kouřimi a teď jsme byli v Zubrnicích.
Měl jste rád pohádky jako malý kluk? Četli vám je doma?
Já jsem na pohádkách vyrostl. Dodneška když se děti koukají na pohádku, a já něco dělám, tak najednou zjistím, že se koukám s nimi. A když to skončí, tak vidím, že jsem neudělal to, co jsem udělat měl. V tom pohádky nemám rád, protože mi berou čas. Ale dívám se na ně dodneška rád.
Máte nějakou svou nejoblíbenější?
To je hrozně těžké říct, ale není nad české pohádky jako jsou S čerty nejsou žerty, Pyšná princezna nebo Byl jednou jeden král. A Anděl Páně Jirky Stracha je taky nádherná pohádka.
Kolik jste natočil pohádek?
Filmová je tahle moje první. V pohádkách – inscenacích jsem ale hrával ještě na konzervatoři.
