V pojišťovnictví nyní pracuje – a k tvorbě se jím nechává inspirovat – spisovatel Aleš Stroukal (1959) ze Žatce, absolvent Vysoké školy zemědělské. Svému oboru se věnoval do roku 1994…
Humor a satira
Jeho naturelem je humor a satira, je členem Severočeského klubu spisovatelů (SKS) i Obce spisovatelů. Podílel se na všech sbornících, vydaných SKS a Severočeskou vědeckou knihovnou (SVK), napsal devět samostatných knížek rovněž vydaných (krom dvou) SKS a SVK. Jeho nejznámější próza Stolicování, ilustrovaná Petrem Urbanem – to je 30 úsměvných povídek o trapných situacích, kdy střeva odmítají poslušnost.
„Psát jsem začal na střední škole v Kadani,“ svěřuje se pilný autor. „Druhou svoji povídku Na obědě u rodičů mé nastávající jsem vytvořil černo–červeně. To, co říká můj hrdina, je v textu černými písmeny, to, co si opravdu myslí, je vyznačeno červeně.“
První knížku Z nebe se dá vystřihovat (1994) si vydal sám. Následovalo Zvířátkování (1998) napsané spolu s bratrem Dominikem a v roce 2004 tři tituly: Je to křeč, Malta nad cement a Mandlová studie ženy. Následuje Příběh jedné saluki (2005).


Švindlování je č. 9


V roce 2007 vyšlo Souznění aneb Jak jsme zvyšovali úroveň našeho zemědělství. Vypráví o čtveřici vysokoškolských studentů, dvou chlapců a dvou dívek, kteří jsou v roce 1984 na brigádě v JZD. Poslední devátou prózou je Švindlování z roku 2010.

„Je to novela, v níž se prolínají zážitky čtrnácti skupin lidí. Kapitoly jsou pojmenovány podle zvířat, každá skupina má nějakou úchylku, nějakou typicky lidskou vlastnost. Není to humoristická knížka ani knížka úplně ze současnosti, děj se odehrává z největší části v 80. letech. Pracoval jsem na ní dva roky, začal ji psát v roce 1984, potom jsem práci na 14 let přerušil. K rukopisu jsem se vrátil až v červnu 2009 a v únoru 2010 ji dokončil. Ilustrovala ji Miluše Heryšerová, s níž jsem spolupracoval už na Souznění,“ ohlíží se autor. A doplňuje: „Nyní pracuji hned na třech věcech najednou. Úsměvné povídky z pojišťovnictví jsou z poloviny hotové, když na ně seženu sponzora, mohla by knížka vyjít ještě letos.“


Cení si knihovny


Aleš Stroukal má i svoje internetové stránky. Cení si zejména spolupráce s ústeckou Severočeskou vědeckou knihovnou, pod jejíž hlavičkou mu knihy v současnosti vycházejí. Loni byl zvolen do žateckého zastupitelstva. „Postupně se s novou problematikou, hlavně ekonomikou a chodem města, seznamuji. Chci být platným členem zastupitelstva,“ říká žatecký spisovatel upřímně.

Jeho oblíbeným autorem je slavný britský detektivkář James Hadley Chase (1906 – 1985). „Přečetl jsem od něj více než 50 knížek,“ chlubí se.
Zajímalo nás, jaké má Aleš Stroukal koníčky – tedy kromě psaní. „Sbírám kameny a lahve od piva a rád ochutnávám i jejich obsah,“ usmívá se autor.
„Chodím taky hrát karty - Žatecký whist, poslouchám rockovou hudbu a vyrábím videoklipy,“ možná trochu překvapivě prozrazuje žatecký spisovatel.
Mám rád svobodu A jeho krédo? „Mám rád svobodu,“ říká. „Ať nikdo druhému neubližuje, jinak ať si každý dělá, co chce,“ zní jeho lapidární odpověď.

Arnošt Herman