Její autor Petr Svoboda v úvodu píše: „Víme, že dílo, mozaika skautských událostí, je neúplné… Věříme, že se najde ještě plno materiálu a fotografií…“ Z toho mála, co měl autor k dispozici, vznikla však záslužná knížka. I ústecký skauting postihly tři zákazy: za německé okupace, po roce 1948 a znovu v roce 1970 po krátkém trvání za pražského jara.

Spoluzakladatel Ota Král

V únoru 1921 byl založen první skautský oddíl v Neštěmicích a za sedm měsíců nato zapustil kořeny i v Ústí nad Labem. V roce 1928 se dokonce Ústí stalo sídlem župy a v květnu 1929 se zde konala velká skautská slavnost. Skauti si vybudovali v Neštěmicích klubovnu, ta byla po příchodu nacistů po Mnichovu v roce 1938 zbourána.

Jedním ze zakladatelů ústeckého skautingu byl i Ota Král, popravený nacisty za odbojovou činnost. Po něm se jmenuje i jedna z ústeckých ulic Králova Výšina. Nebyl jediný z ústeckých skautů, kteří položili životy za naši svobodu.

Dalším byl Otta Hanzlíček, letec RAF, po němž je pojmenována rovněž jedna z ústeckých ulic a jeho jméno nese jeden z ústeckých autobusů. Ve vydané publikaci by si oba tito hrdinové zasloužili medailonky.

O dalších hrdinech, jako byli Dr. Jaroslav Kubišta, čestný starosta Sdružení přátel Junáka v Ústí, Oldřich Sika, Karel Vogel, který padl na pražských barikádách, Marcel Vyžďura, Jan Nárovec, Josef Málek a Josef Vrána, který padl v boji proti fašismu ve Španělsku v roce 1937, se kniha nezmiňuje.

Středisko Střekov

Je však nutno ocenit zajímavé vyprávění Ivana Veselého o historii Střediska Střekov, které mělo klubovnu u zdymadel v místech, kde je dnes restaurace Rybářská bašta. Středisko dostalo v roce 1945 i takzvaný Jahnplatz, hřiště nad Tolstého ulicí. „Hřiště bylo tehdy vyzdobeno několika krátery po náletu, zásah dostala i budova na okraji hřiště, několik kráterů jsme zasypali, oprava budovy byla však nad naše síly. V lese nad hřištěm si v dalších letech postavili střekovští oldskauti pěkný srub,“ vzpomíná Ivan Veselý.

Jitřenka Helena Borská a další

Publikace nezapomíná na zakladatele ústeckého skautingu Jaroslava Kornera -Kikiho, ani na pilnou Helenu Borskou Jitřenku, která se pustila do úmorné práce a kroniku doplnila a po válce zaznamenala všechny významné události skautského světa. Z této kroniky a hlavně písemností, které před svou smrtí v roce 2004 věnovala skautům, publikace vycházela. Významná osobnost Heleny Borské, členky Svojsíkova oddílu, kam jsou přijímáni nejzasloužilejší skauti, měla mít také v knize více místa.

Záslužné zmapování

Kladem knížky je úvodních šest stránek, které seznamují čtenáře, co je skauting i řazení událostí do jednotlivých roků. Škoda jen, že se u černobílých historických fotografií nepodařilo uvést, co představují a některé jsou pak otištěny v miniaturní velikosti. Jedna dokonce ve velikosti poštovní známky, takže čtenář si musí vzít lupu, aby zjistil, co představuje.

Na druhé straně je hodně místa věnováno současnosti a často skupinovým fotografiím na úkor těch, které představují skautskou činnost. Ty jsou rovněž zařazeny, ale chybí často i co představují. Čtenář se seznámí s jednotlivými oddíly současnosti i s jejími vůdci. Nechybí fotografie dřívějších i předválečných činovníků.

Přes tyto drobné nedostatky je kniha po dvaadvaceti letech konečně zmapovanou historií skautingu a její současnou činností. Je to i mustr pro případnou publikaci o historii ústeckého Sokola, která chybí.

Knihu lze zakoupit v Informačním středisku v paláci Zdar a v hodinářství naproti Vladimiru.

Zpracoval Arnošt Herman
(
spisovatel a skaut s přezdívkou Arnik a vedoucí oddílu po roce 1945)