Květiny. Róby dam. Hity z muzikálů. Předtančení párů z Ústecké megasvatby. Písničky ze 60. až 90. let i moderování Hrona. To vše a bohatou tombolu nabídne v sobotu 28. ledna od 20.00 jubilejní Ples všech Ústečanů ve velkém sále DK Ústí. Zazpívá na ní také Roman Vojtek, známý z muzikálů i z TV seriálu Vyprávěj. O něm tedy nejprve byla řeč.

Jak se vám v seriálu Vyprávěj stárne ? Bez maskérek a kostymérek by to asi moc nešlo že?
Ale to víte, že to jde. Chci tím říct to, že seriál točíme už čtvrtým rokem, takže za tu dobu jsme se i my krapet změnili. Když si prohlížím fotky třeba ze začátku natáčení, musím bohužel přiznat, že čas prostě nezastavíte! Ale tak to prostě v životě je.
Samozřejmě dámy maskérky a kostymérky k tomu, abychom stárli, přispívají a je to čim dál náročnější. Teď třeba točíme díly, ve kterých mi už šediví vlasy, takže na maskérské židli trávím stále víc času. A bude hůř (smích).

Máte se seriálovými proměnami, s mládnutím a stárnutím, spojené i veselé zážitky?
Komické a zvláštní bylo už to, že jsem ve svých 35 letech hrál mladého 22letého studenta (smích). Vzpomínám si, že když jsem jako dítě sledoval seriál Synové a dcery Jakuba Skláře, hrozně jsem se divil, jak můžou Haničinec a Kostka hrát ve 30ti mladé kluky! A ejhle… teď to samé dělám i já.

A víte, jak to tenkrát řešili?
Nedávno mi zrovna pan Kostka vyprávěl, že když to točili, dělali jim takové omlazovací, vypínací silikonové masky, které jim vytahovaly pokožku na obličeji.
„Trvalo to hrozně dlouho a bylo to drahé. Jenže když jsme se potom navzájem viděli, dostali jsme takový záchvat smíchu, že nám to celé popraskalo,“ vzpomínal Petr Kostka. Takže skončili u klasického mejkapu.

Původně prý vám měl hrát ve Vyprávěj otce Václav Vydra, ne Svatopluk Skopal…
Opravdu? Tak to víte víc, než já! Respektive, o tom jsem nikdy neslyšel. Ale vím, že byl na pro tuto roli osloven Vladimír Dlouhý. Ovšem nějak se tenkrát nedohodli.

Kterým muzikálem nyní žijete?
To je velmi jednoduché, je to Quasimodo v divadle Hybernia. Ta práce mě nesmírně baví, má pro mě smysl. Troufám si tvrdit, že takový muzikál tady ještě nebyl a používá jiná „lákadla“, než známá jména českého šoubyznysu, miliónové kostýmy a stále se proměňující scénu.

Podobně mluvil i Tomáš Trapl, který v něm hraje a zpívá hlavní roli hrbáče Quasimoda. V čem je tedy ten muzikál tak dobrý?
Sází konečně na individuální výkony, skvělou, neotřelou hudbu, vynikající choreografie a prvky „Nového cirkusu“. Quasimoda zkrátka připravil tým mladých lidí, který nechtěl udělat jen další pražský „písničkál“ a snad je to na tom vidět.

Potkal, nebo potkáváte se s někým s Vyprávěj i v muzikálu?
Vlastně ani ne. Svět muzikálu se moc neprolíná se světem televizním a když o tom tak přemýšlím, mám štěstí, že můžu být součástí obou.

Každý z dílů Vyprávěj je spojen s dobovým hitem. Při kterém se vám vybavovalo vlastní mládí?
Ty písně to ani tak nejsou. Já poslouchal úplně jinou muziku. Spíš mi moje mládí připomíná třeba zařízení našeho seriálového bytu. Takové ty drobnosti, které vás vrací zpět. Například stavebnice Merkur, kterou měl snad každý kluk, obaly od různých dobových potravin, mýdla, pasty na zuby, časopis ABC mladých techniků a přírodovědců, který jsme povinně odebírali, kuchyňské spotřebiče, kazeťák, konvička na kytky… A tak bych mohl vyjmenovávat ještě hodně dlouho.

Musel jste se někdy sám rozhodovat mezi divadlem a televizí?
Naštěstí ani ne. Někdy jsem sice nějaké natáčeni nemohl vzít, protože jsem neměl dost času, ale nebylo to nic zásadního. Navíc já to v kariéře měl tak, že jsem mnoho let hrál jen divadlo a občas točil… No a teď hodně točím a trochu míň hraju divadlo.

Řekněte co od vás jubilejní XV. Ples všech Ústečanů uslyší? Třeba i něco, co ještě ani nebudou jeho návštěvníci znát?
To bych nejdřív musel přesně vědět, co ještě návštěvníci neznají (smích). Ale vážně: Budou to muzikálové hity a tady si troufnu tvrdit, že všechny znát budou.

Dvakrát Vojtek, navrch Vojtko… Nepletou si vás diváci v muzikálech? Nedělá to zmatky?
Teď už ani ne. Naštěstí jsme každý úplně jiný typ a děláme trochu odlišné věci. Ano občas se potkáme v jednom muzikálu, ale i hlas máme každý totálně jiný, takže splést si nás může snad jen hluchý slepec (smích).

Co letos plánujete a chystáte?
To zas tak nezáleží na mě. Já jsem herec na volné noze a jsem závislý na nabídkách režisérů a divadel. Ale protože dost moderuju, zpívám, mám celkově 4 muzikály, ve kterých hraju a protože mě čeká natáčeni poslední série Vyprávěj, neplánuju, že bych si ještě něco přibral. Navíc mám malou dceru a chtěl bych se jí taky trochu věnovat. To aby neznala tatínka jen z televize.

Dcerka teď ale byla pár dní bez vás, jste čerstvě zpět z Jižní Ameriky… A co jídlo? Prozradíte, kolik jste ve vedru shodil?
Neshodil jsem nic. A to ne proto, že bych neměl co, ale proto, že jsem byl ve městě které je 2500 metrů nad mořem, takže tam takové vedro nebylo. A navíc jsem tam nebyl tak dlouho, že by mi naše jídlo extrémně chybělo. V Bolívii si spíš musíte dát pozor na to, co jíte tam!

Do Bolívie je povinné očkování. Jaká další nebezpečí a záludnosti tu vedle nemocí ještě na Evropana čekají?
A ne jedno ! Mám tři očkování a navíc třeba proti malárii žádné neexistuje, takže když jsem třeba jel do oblasti, kde se vykytuje, musel jsem jíst speciální prášky, po kterých je vám ale stejně tak blbě, jako byste tu malárii měl.
A na Evropana tam čekají i jiné záludnosti. Tam se třeba furt něco slaví. Takže sotva se proberete z jedné kocovinky, je tu další fiesta a vy musíte zase slavit, protože jinak by se urazili (smích).

Odlétal jste po Vánocích, vezl jste s sebou i dárky?
To víte, že ano. Já tam letěl navštívit svou sestru, která v Bolívii už dlouho žije. Má tři děti ve věku od jednoho do 14ti let, tomu odpovídaly i dárky od DVD s Krtečkem po iPod.

A co návrat přivezl jste naopak nějaké do Česka?
Přivezl jsem zpátky vtipná trička s nápisy coca cola. Jen to první „coca“ bylo nahrazeno zeleným lístkem Koky, tedy rostliny, která se tam hojně pěstuje a taky využívá. Ale pozor, ne jako droga ! Jako čaj, nebo ke žvýkání proti únavě.

Přivezl jste i nějaký vtip? Prozradíte, který vás rozesmál?
Tak to jsem bohužel nepřivezl (povzdechnutí). Zas tak dobře španělsky neumím, abych si s místními vyprávěl vtipy. A ty se hlavně musí umět dobře vyprávět, aby stály za to. Ne je jen napsat.

Takže…
Takže pokud se milý čtenář chce dobře pobavit, srdečně ho zvu do Městského divadla Brno na muzikálovou komedii Sugar, nebo do Plzně do Komorního divadla na hudební komedii Miluji Tě, ale.
No a vy, kteří máte chuť prožít dramatický příběh Esmeraldy a jejích osudových mužů, určitě přijďte do pražského divadla Hybernia na našeho Quasimoda. Bude se tam na vás těšit!