„Naši Broučci jsou přesně to, co od nich dětský divák čeká. Na scéně se stále něco děje, snažili jsme se balet udělat tak, aby bavil děti i rodiče, kteří tuto krásnou Karafiátovu knížku četli a mají na ni pěkné vzpomínky. Těch je většina," věří Vladimír Nečas, šéf ústeckého baletu, choreograf, režisér. „Víme, co chtěl Jan Karafiát (1846 - 1929; Broučci prvně vyšli v r. 1876) svou alegorií říci. Že se i ve tvrdé době vyplatí chovat se k sobě slušně, mít ostatní rád," říká.

Děj baletu bude v Ústí divákům vyprávět známý český herec Petr Kostka. „To byl nápad našeho ředitele Miloše Formáčka," je rád režisér. Ač je ale Miloš Formáček i dirigentem, Broučky divadlo uvádí „jen" s nahrávkou.

Občas někde čteme, že je balet Broučci roztomilý. To se nelíbí autorovi těchto vět, ale ani režisérovi Nečasovi. „Broučci nejsou roztomilí, ale milí srdci. To je rozdíl, ona roztomilost je opravdu někdy velmi levná. A bohužel jí někdy vidíme až dost," potvrdil.

Hudba ústeckých Broučků je barevná a pestrá. „Líbí se mi už 30 let, kdy jsem sám v Národním divadle v Praze Broučky tančil. Měl jsem tehdy zápornou roli Pavouka, a užíval jsem si jí," přiznal. „Pavouk lidem připomíná, že proti zlu se mohou sjednotit, bojovat s ním," říká Nečas.

Role Berušky (Michaela Procházková / Eliška Černohlávková) a Broučka (Filip Rybár) jsou podle šéfa baletu velkou šancí nechat růst mladé perspektivní talenty z Ústí (Eliška a Filip). „Pro Berušku jsem využila vlastní projev, nikde se neinspirovala. Má Beruška je trošku naivní a dětská, ale ví, co chce. Chce Broučka, jenže ten ji trápí. Beruška se proto vzteká," vysvětluje Eliška. Ale nakonec stejně „bílý závoj" oblékne. „Ta role je pro mě zajímavá. Mimo tance musím i hodně hrát, ta role mě víc posunula," těší tanečníka Filipa Rybára.