Několik tabu či pověr padlo se zdařilým víkendovým festivalem Barevná planeta 2012. S akcí, kterou si užily za více než osm hodin v ulicích a na náměstích Ústí tisíce lidí. Mezi 14.00 a 16.00 bylo například v atriu magistrátu, který vždy na Planetě patří dětem tak plno, že projít tudy byl úkol nadlidský. Díky festivalu, na který přijely stovky cizinců žijících v ČR, tak už neplatí, že třináctka je nešťastná. Byl to tedy sice 13. ročník Planety, ale vše včetně počasí mu přálo.

Smolná dvanáctka

„Nešťastná třináctka? V Angole máme nešťastnou dvanáctku. To byl minulý ročník Planety a stalo se tu něco?" smál se Afroameričan Frederico Kisady z Prahy, který festival opět uváděl. Užívá si této práce už roky, stál u vzniku

Protože jsme opět poznali kulturu i tradice cizinců a krmili se jejich dobrotami, máme k nim zase blíž. Možná jim i ženy záviděly exoticky pestré šaty. Bylo jedno, zda šlo o dívky z Mongolska, Afriky, Brazílie či Vietnamu. Všem kráskám to slušelo!

Tabu padlo i díky úchvatnému vystoupení Rity Pleškové, primabaleríny ústeckého Severočeského divadla, na „rockové scéně" Planety na Mírovém náměstí. Vždyť kdo by čekal, že zde tato křehká žena po koncertě romské rockové skupiny Bitumen beat zatančí v bílém své skvělé číslo, umírající labuť ?!

Labuť po rockerech

„Z vystoupení našeho baletu jsme na Planetě udělali tradici. Je to i výzva, představit se jinému publiku, než které běžně do našeho divadla chodí," vysvětlil Vladimír Nečas, šéf baletu Severočeského divadla opery a baletu v Ústí. „Právě dnes náš soubor odjel na vystoupení Cikánské kořen/í na festivalu v Opavě. Vznikne zde dokonce i záznam, ukázky z Kořenů pro Českou televizi. Ale naše primabalerína Rita Plešková v tomto představení netančí. Je tedy zde a potěšil mě ohlas, potlesk publika na její tanec," svěřil se Deníku šéf baletu.

„Na Barevné planetě jsem tančila poprvé. Bylo to příjemné. Jiné prostředí a atmosféra, lidé třeba i nahlas mluvili, ale to jsem nevnímala. Soustředila jsem se na roli. A potlesk množství návštěvníků dokázal, že je to bavilo," byla ráda ústecká baletka.

Voňavé lahůdky z Číny

Barevná planeta byla i větší pohoda pro autora těchto řádek, který letos neběhal jako „šílený" od pódia k pódiu, aby měl fotografie úplně všech účinkujících. A radost to byla i pro většinu oslovených návštěvníků.

„Je tu dost lidí, ale na zábavu není čas. Jsem tu na brigádě. Baví mě pomáhat kamarádovi z Číny prodávat jídla, zájem o ně je velký. Jsou tu lidi z různých zemí, potkávají se tu, v tom je to dobré. A je tu hodně zábavy pro malé děti," tvrdil spokojeně Patrik Havlíček z Ústí.

„Máme kuřecí nudle s bambusem, sladkokyselou polévku, jarní rolky se zeleninou a bambusovými výhonky, kuře v těstíčku. Krevety i dýňové koláčky už jsou vyprodané…" zdaleka nekončil výčet nabídky. Nakoupit tu byla skvělá volba u něj, makedonská vína u vedlejšího stánku (také dali ochutnat) či masové taštičky z Mongolska. Voněly, chutnaly, nebyly drahé. Ideální kombinace.

Tanečnice z gumy

Na hlavní scéně na Mírovém náměstí přibyly ukázky tanců, program tak pořádající ústecká Poradna pro integraci cizinců zpestřila a opět více přiblížila veřejnosti. „Skvělé tu byly tanečnice Habibi z ústeckého Domu dětí a mládeže i jejich host, Mona z Liberce," prozradil moderátor Frederico, co ho pobavilo. „Byla gumová, ta snad ani nemá žádné kosti," zářivě se smál „náš muž z Afriky" u pódia, které před tím předvedlo i slavnostní mongolské tance a písně či hudbu karnevalů.

Program menšího pódia na Lidickém náměstí naproti Severočeskému divadlu moderoval známý český herec Leoš Noha, který se v Ústí narodil a hrát začínal v Činoherním studiu v Ústí.

Čtyři roky jsem teď prožil v Anglii, ale vrátil jsem se a mám radost, jak si to tu lidi užívají," tvrdil Lukáš Holubek z Ústí. „Je tu spousta kultur, dost lidí. Vypadá to podobně, jako v Anglii, Jen jsou tu lidi víc v pohodě, protože tu nemáme CCTV (sledovací kamery – pozn. autora) na každém kroku," vysvětlil.

Leoš Noha: Planeta mě těší

„Na Barevné planetě jsem dnes poprvé, vždycky jsem měl nějakou práci. Když mě organizátoři poprosili, abych festivalem provázel, nejdřív jsem je od toho trochu zrazoval. Nevím, jestli jsem důstojný průvodce, ale snažím se to dělat jak to jde nejlíp a jsem rád, že je tu spousta lidí. Já jsem byl vždycky multikulturní člověk, takže mě to jen těší," prozradil. „A že tu je zatím nejvíc lidí, kteří kdy na Barevnou planetu přišli? „Možná jsem k tomu přispěl i já," smál se.

„Je to docela legrace," okomentoval později Leoš Noha (hraje nyní třeba v komediálním rodinném seriálu Helena na Nově) nový český rekord ve vypuštění 2012 barevných balonků přímo z Lidického náměstí na Barevné planetě. Rekord pořádalo ústecké muzeum; do vzduchu se vzneslo více než 2012 barevných balonků, bude o tom záznam v nové Guinessově knize rekordů.

„Chodíme na Barevnou planetu každý rok bavit se a ochutnávat dobrůtky. Dnes jsme si vybrali mušle na víně z Itálie, obalovanou kouli z kuřecího masa a brambor nebo mango s čokoládou nebo zapékanou taštičku s masem. Dobře tu vaří," byla spokojena Jarolava Rezková z Neštěmice.

Klobouky a deštníky

„Je to tu pěkný, líbí se mi tu," byla spokojena i Michaela Schořová, studentka střední školy z Ústí-Střekova. „Vše je tu v dobrém duchu, poznáváme tu jiné kultury. Je pěkně, ochutnali jsme tu s kámoškama různá jídla. Je to tu radost a lepší, než jít do klubu," smála se

„Předvedly jsme tu dnes tanec tradiční i moderní. Klobouky máme přivezené až z Vietnamu, deštníky jsme přidaly, aby to bylo pestrobarevné," řekla Deníku usměvavá pohledná tanečnice Pham Thi Minh Thu. I její krajan, osmnáctiletá Lee Nguyen Si Nhan přišel na Planetu se svou rodinou.

U velkého pódia roztančila publikum česk-britská ska parta The Chancers či reggae kapela Uraggan Andrew z Ústí. „Pěstuj dál, nemá cenu aby ses bál. Nebuď lakomej a všem dej," zpíval tu jeho lídr Ondra. A publikum s ním.