Mrakodrapy New York City. Mohutné hory Himálají. Posvátná řeka Ganga. Ale také dlouhá zeď kolem ústecké chemičky, romantická chaloupka v Kytlicích a klikaticí se lesní pěšina v Českém Švýcarsku. Tam všude zavede diváky nový film Dvě slova jako klíč. Režisér Dan Svátek tak dostál světovosti stejnojmenné knihy Josefa Formánka. A kromě exotických kulis filmař neopustil ani klíčové motivy románu ústeckého spisovatele. Těmi jsou křivda a odpuštění ve vztazích rodičů a dětí, strach ze zodpovědnosti, cesta k bohu i až bezohledná touha po pravdě.

Strhující 100minutová podívaná ve středu večer vyprodala ústecký Hraničář. Delegace byla připravena odpovídat na dotazy diváků. Ti ale po potlesku dlouho jen mlčeli přimraženi do křesel. „Nemáme slov,“ přiznala upřímně jedna z divaček předtím, než se debata přeci jen rozjela. Tvůrci novinku sice už dříve uvedli na filmovém festivalu v Karlových Varech, teprve včera měla ale českou předpremiéru. Že ji tvůrci udělali v Ústí nad Labem, nebyla náhoda. „Ten film se tady nejen natáčel, ale máme tu spoustu přátel a lidí, kteří nám pomohli. A Pepíček je tady odsud,“ řekl Svátek.

Natáčelo se před budovou České spořitelny, která se pro účely filmu změnila v Českou poštu.
Pozdvižení v Ústí. Před spořitelnou kamery natáčely herce Švehlíka

Ústecký rodák Josef Formánek v kině Hraničář neskrýval nostalgické pocity. „Tady jsem viděl všechny své první filmy,“ přiznal autor. Ten dnes sice ve skutečnosti bydlí v jedné vesničce nedaleko Lovosic, jeho alter-ego David Švehlík ale ve filmu štípe dříví v chaloupce v Kytlicích. Jak připomněla šéfka krajské filmové kanceláře, tvůrci vedle Kytlic na Děčínsku a dalších lokalit v Českém Švýcarsku použili ještě kulisy Ústí nad Labem. Pro Svátkův štáb to nyní bylo už třetí natáčení v Ústeckém kraji. „Doufám, že se zase vrátí,“ usmála se Barbora Hyšková.

Pro diváky v Hraničáři bylo asi nejzábavnější rozklíčovat ústecké kulisy. První z nich byla dlouhá zeď kolem Chemičky, kde byl pro účely filmu sprejem vyveden nápis „Víra je laskavost.“ Kolem graffiti kráčel s nákupním vozíkem bezdomovec-bůh v podání Jaroslava Duška. Tento známý herec a ezoterik se o nějaký ten záběr dál potkal ještě s hlavním hrdinou filmu uprostřed rušné silnice mezi západním nádražím a podchodem v Revoluční ulici. Další záběr na Švehlíka točili přímo na Mírovém náměstí, kde z České spořitelny udělali Českou poštu.

Podívejte se na fotky z natáčení v ulicích Ústí nad Labem

Generálním partnerem filmu byla ústecká energetická firma Centropol. A ve filmu je to několikrát vidět. Také to je pro Ústečáky zdroj zábavy, který lidé z jiných měst tolik nedocení. Značka Centropolu se ve snímku objeví nejen na billboardu nedaleko skutečného sídla firmy v Revoluční. Ale mihne se ještě dvakrát i na jejím časopisu Céčko. Ten podobně jako Ústečákům přijde do schránky jedné z hrdinek filmu spolu s klíčovým dopisem od amerického kněze. Ještě jedna filmová stopa vede do Centropolu: vokály k soundtracku nahrála manželka šéfa firmy Lenka Graf.

Brašnářka Petra Valešová a její práce.
Teď mi práce zase dává smysl, říká ústecká brašnářka Petra Valešová

A jaká že jsou ta dvě klíčová slova z filmu? Dozvíte se ve vašich kinech.