Před vchodem se odlévalo olovo, svařák zavoněl nazdobenou místností, kde dobové oblečení mělo převahu.
Skupina pohledných tanečnic nejprve předvedla několik jednoduchých kroků s otočkou, později se snažila zapojit do houpavého pohybu i pozorné diváky. Kudrnatí kluci sledovali rytířské souboje a dokonce si mohli potěžkat opravdový meč.
close
zoom_in
„Naše taneční skupina se jmenuje Saltatio Vitae, přijeli jsme z Prahy a v Ústí nejsme poprvé," řekla Lucie Zajícová.
Hned po tanci nastoupila hudební dvojice rovněž z Prahy a vybavení měla nadstandardní. Dudy, cistra, fidula, šalmaj, dawul. Martin Pergl a Barbora Gabrielová hráli, až se hradby otřásaly.
"Naše skupina se jmenuje Peregrin a každá skladba má svůj příběh. Pátráme v archivech, antikvariátech, muzejích," vysvětloval vousatý muž.
Ve druhé části tanečního vystoupení dostali možnost i diváci a především děti nezklamaly.
Dvě řady tanečníků proti sobě, zrychlující se tempo, radostná gesta do hlediště. Závěr patřil drsným mužům.
close
zoom_in
Sám kastelán Pavel Kučaba zvedl meč proti vysokému sokovi v červeném. Rytířský souboj byl místy vtipně komentován samotnými aktéry a zbraně se rychle měnily.
"Předvedli jsme souboj s tesákem, dlouhým mečem, dýkou. Je to náročný koníček, ale stále nás to baví," prohlásil šéf skupiny Trabantengarde Standa Prošek.
V předsálí se háčkovaly cukrové zvonečky, pouštěly ořechové skořápky, krájela jablíčka, vyráběly svícny a věnečky. Nebylo tam zrovna narváno, ale všichni se náramně bavili.
Zpracoval: Miroslav Vlach
