Za několik vteřin postavil své barevné kulisy a vyzval děti i jejich rodiče ke spolupráci, kde se nejen malovalo na bílou tabuli, ale hrálo i amatérské divadlo. Tatínek představující na chvilku chamtivého kohoutka si pěkně zacvičil, než byl umělec spokojen, ale všichni se náramně bavili. Dokonce i zakokrhal. 

Adolf Dudek v Trmicích už jednou byl, dobře si pamatoval, jaké pohádky tenkrát nabízel dětem i dospělákům. Dovede vtáhnout do děje holky i kluky, když je potřeba nabídne hlavní roli v dramatu mamince, nebo dědečkovi. To je potom legrace! "Od mládí jsem rád maloval, ale cesta k dětem nebyla zrovna jednoduchá. Na volné noze jsem od roku 1991, první kniha se jmenovala Veselá zvířátka (1992). Od té doby jsem jich ilustroval asi 130. Mé obrázky najdete v omalovánkách, na obalech CD, v časopisu Sluníčko, na pohlednicích. Dnes jezdím po celé republice, připadám si jako doktor, který léčí smíchem. Potřebuje ho všichni," tvrdil umělec s dudkem na žlutém tričku.

Své šikovné ruce a svérázné pohádky nenabízí jenom dětem, myslí i na seniory, které zve na Veselé kurzy kreslení. V Trmicích byl tři hodiny, rozdal několik podpisů a knížek, popovídal si s rodiči a pochválil zámeckou paní. To byl úžasný Dětský den.

Miroslav Vlach 

Ilustrační foto
Podzemní nádraží pro vysokorychlostní trať vyroste v Ústí