Vedle něj zde vystoupí a pobaví i The Boom Beatles Revival Band, Albis Jazz Band, Sváťovo dividlo či hrobské Divadlo V pytli, hlavní roli zde ovšem hrají od 10.00 do 22.00 piva tuzemská či zahraniční. Dokonce zde vítěz hlasování laické poroty dostane zajímavá ocenění – keramické Mázy Ústeckého deníku jako ale funkční stylové půllitry. Také pěnivý mok jsme tedy v rozhovoru s Hlasem „ochutnali", ale nejprve byla řeč o jeho pěkné, ještě čerstvě orosené novince – audioknize „Za barevným sklem" (Supraphon, květen 2012). Na 2CD s podtitulem „vybrané podstatné pasáže ze stejnojmenné knihy" ji načetl známý herec Ondřej Vetchý, sám Ivan Hlas (58), z jehož novely (Maťa 2010) úryvky v audioknize jsou, doplnil čtení čtyřmi písničkami i autorským čtením.

Vzpomíná na dětství

Ivane, proč jste nazval svou novelu Za barevným sklem?
(smích) Název je vždycky složitý vymyslet. Ony jsou to takové řekl bych literárně zpracované vzpomínky na dětství a dospívání v Praze Na Hanspaulce. Takže už jsem to viděl tak trošku „jako za barevným sklem" víte jak to bývá. Vynechal jsem záměrně takové ty úplně nejhorší věci, v čase mého dospívání kolem roku 1968 se toho stalo dost, ale nechal jsem spíš klukovské vzpomínky, ty mě baví nejvíc.

Není tam tedy nic, co by někoho mohlo naštvat nebo urazit?
Ale to zas by nebyla dobrá knížka. (smích) Myslím, že pár takových věcí tam je. Pak by to nebylo o životě, že jo.

Líbilo by se vám, kdyby třeba po té knížce sáhl Jan Hřebejk, vznikl z ní scénář a pak i film?
Ono už o tom pár lidí přemýšlelo, ale prý to z téhle knížky úplně nejde. Ono se to tam všechno nějak pospojovává a navazuje… Čili to víte, že by se mi to líbilo. Ale zatím žádná nabídka není.

Klukovskej pohled

Jak moc jste se na audioknize podílel? Máte zásluhu i na tom, že ji čte právě Ondřej Vetchý?
Určitě jo. Audioknihu mi nabídla Naďa Dvorská ze Supraphonu, protože se jí knížka líbila. Ptali se mě, jak bych to chtěl, no a já jsem s Ondřejem dlouholetej kamarád, tak jsem si řekl, že když klukovskej pohled na věc, že on se k tomu hodí úžasně. Jsou to jakoby výňatky, a když jsme zjistili, že je tam víc místa, mám tam i jakoby autorské čtení. Prostřídáme se tam s Ondrou.

Loni vám s Triem vyšlo moc pěkné koncertní DVD s Triem, i v audioknize jsou vaše písničky s Norbi Kovácsem (kytara) a s Olinem Nejezchlebou (violoncello). Kryjí se některé písně z DVD s audioknihou na 2CD?
Mám dojem, že jen jedna, Pod oknem. To je taková ta lyrická z filmu Šakalí léta. Na 2CD jsou ale jen čtyři písničky plus kytarové předěly natočené přímo pro audioknihu.

Jaký máte z audioknihy pocit? Kolikrát si člověk říká „Tohle jsem mohl udělat líp či jinak…"
Tak to si člověk říká vždycky, mám to tak po každé svojí práci. (smích) Ale já si audioknihu poslechl, udělal si na ní klid, představil jsem si, že jsem někdo jinej a dejchlo to na mě hrozně příjemně. Má to atmosféru, jakou má mít.

A jaký jí dal Vetchý šmrnc?
Zapracoval vyloženě herecky. On tam s náma nežil, takže je tam i mírnej nadhled. Já kdysi slyšel, jak pan Filipovský četl Poláčkův slavný román Bylo nás pět a jestli se tohle alespoň maličko přiblížilo, budem všichni šťastní.

Odešel ven kouřit

Který moment audioknihy je podle vás důležitý, zajímavý?
Ten, kde posluchač slyší jak prožíval čtrnáctiletej kluk srpen 1968 jinde, než v Praze. To si pamatuju, to je napsané naprosto věrně, byl to velkej zážitek. Jak jsem slyšel od režiséra, u toho byl Ondřej opravdu dojat a musel jít ven kouřit. Až tak to pro něj bylo silný.

Do kdy je knížka „dostažena"?
Do mých devatenácti let.

Loni jste na Ústecku hráli s Triem pro velký pivovar, nyní zahrajete na jarmarku malých a rodinných pivovarů. Přiznal jste, že máte radši víno, přesto: máte rád i nějaký malý pivovar?
Já to mám poměrně jednoduchý, protože často jezdím do Plzeňského kraje, takže mám rád plzeň. Ale musím přiznat, že jak hodně cestujeme a občas si někde to pivo dáme, tak se hodně zlepšily všechny ty pivovary. Takže úplně vybírat nemůžu, ale i ty, jejichž pivo jsme dřív nemohli pozřít, dnes vaří výborně.

Když vaří s láskou

A fandíte těm malým? Na jednu stranu mají ve velkých pivovarech konkurenci, na druhou stranu vaří s láskou…
Určitě jim fandím. Každou takovou činnost vítám, když někdo z mála a s láskou udělá něco dobrého.

Máte nějakou písničku o pivě, kterou byste zahráli v Ústí na jarmarku u kostela?
Přímo o pivě ne, nezpívám třeba Gambrinus, jako Vláďa Mišík. Ale o atmosféře okolo něj máme hodně písniček.

Jaké je hrát na „průchozí" akci, kde není návštěvník kvůli vám, hrajete mu k pivu?
Já jsem zvyklej od mládí hrát v hospodě, považuju za strašně dobrou kategorii. Hrát pro lidi, kteří úplně nenaslouchají, to se musí trošku taky umět. Ale mě to hrozně baví, já to mám rád. My už jsme se na takovejch akcích s Triem nahráli hodně, takže víme, že tam nejsme úplně středem pozornosti. Ale většinou za chvilku jsme, což je štístko.