„Na rozdíl od některých soutěží, kde váháme, jak autorovi říci, aby už netočil, je 
v Ústí drtivá většina filmů nadprůměrných a několik špičkových. Ani jsme se o nich v porotě nehádali. A je důležité, že se objevila skupinka mladých děvčat, které umí točit. Jen ještě musí najít svá témata," řekl Stanislav Polauf na amatérském filmovém klání, přezdívaném „Střekajzna". Letos do ní přišlo 51 filmů, 42 z nich soutěžilo.

„Letošní filmy jsem poprvé zhlédl v před výběru. A když jsme je viděl teď na soutěži, připadaly mi ještě lepší. Jak si tak vybavují loňskou soutěž, šli jsme letos opět výš," řekl Petr Špás. A jeho slova dokazoval i sál plný obecenstva. Pořadatelé dokonce v sobotu museli přidat židle, aby byl zájem publika uspokojen.

Pořadatelům se podařilo 
v sobotní čase před obědem do jednoho bloku umístit téměř to nej ze soutěže. Jaroslav Nykl (Praha) poetickým animovaným filmem „Noční pohotovost" o světlušce, které nesvítilo světýlko, publikum 
i rozesmál. Cenu poroty dostal za „bravurní a působivou animaci".

Ivo de la Renotiére vyvolal smích minutovou anekdotou „V parku", kde si nudící se senioři nakonec dali panáka. Skákali ho na chodníku a byla z toho pochvala poroty. „Za slušný portrét slušného muzikanta" ocenila porota svou Cenou úspěšnou ústeckou filmařku Alenu Krejčovou. Její film ukázal hudební nadšení i zručnost Jana Beneše, ředitele ústecké ZUŠ Neštěmice i šéfa sboru Concertu. Poetické podání, radost, moc empatie. Inspirující, poklidný, zajímavý film.

Zručný filmař Bohumil Kheil z Prahy, který za své dva filmy získal dvě 2. ceny, si zahrál na Cimrmana ve svém úhlu pohledu na drama Maryša. Prozradil třeba, jak by dílo Mrštíků pojali Japonci.

Jen autor těchto řádků neviděl vítězný film studentů Marty Vančurové (23) a Lukáše Janičíka (25) z Litoměřic. Před vyhlášením Hlavní ceny o něm jedna přítomná filmařka řekla: „Jestli to dnes Márinka nevyhraje, tak jdu domů!"

„Náš film je o učiteli, znuděném životem, který dostane možnost vyučovat malou holčičku. Ona nemůže ven, protože má určitý handicap. Ve filmu jde o vzájemné obohacení obou. O to, co on dokáže předat jí a ona jemu," prozradila Marta Vančurová o snímku, který je zdařilým debutem obou mladých filmařů.

„Zajímavé na Kameře bylo, že mnozí autoři, i Jan Vačlena z Hradce Králové, točili o svých rodinách. Šli ve svých rodech několik generací dozadu, natočili cosi jako filmové rodokmeny. To jsme tu dřív tak často nemívali," tvrdil pořadatel Petr Špás. Jeho favoritem byl film Maryša, a to svým vtipem i zpracování. „Bohumil Kheil vždy pro diváky objeví něco nového," dodal.