Jak se vám představení líbilo?
No, já mám tady spoustu jiných starostí, poletuji mezi šatnou, vinotékou a hledištěm, aby všechno klaplo a diváci si mohli vychutnat umělecký zážitek. Podle mne byly obě dámy skvělé.
Určitě všechny čtenáře bude zajímat, co jste jim na jevišti říkal, při předávání tradiční tekutiny?
Samozřejmě jsem jim děkoval a taktně jsem chválil fyzický fond paní Mayerové, která za rok oslaví Neckářoviny. Obě se smály a Tereza Kostková vtipně dodala, že její maminka je mimo všechny zákony. Představení trvalo dvě hodiny, já byl doma po desáté, herečky čekala ještě hodinová jízda do Prahy. Ono se to nezdá, ale je to dřina. Ještě, že měly svého řidiče.
Jak vlastně taková divadelní sláva vzniká?
Jednání s divadelními šéfy vynechám, spousta telefonátů, služebních cest, ekonomických rozvah a popsaných papírů. Snažím se do Ústí dostat především smích. Proto ty komedie a herci, kteří to s diváky umí. Forbína má už svou tradici, ještě by to chtělo důstojný stánek v Době kultury. Hodně se mluví o rekonstrukci a modernizaci kinosálu, nějaké termíny jsem už viděl, budu rád, když to klapne. Panu řediteli držím palce!
Jaký je vlastně ústecký divák?
Vybíravý a spravedlivý. Moc dobře pozná, co se povedlo. Samozřejmě, když je na plakátu Bartoška, Roden, Polívka, Vašut nebo Vetchý, tak bude narváno. Ústecký divadelní divák z velké části nosí sukni, proto vousatí hrdinové (smích).
Co nabízíte do konce roku?
Předpokládám, že oslava osmdesátin Václava Neckáře v divadle 13. listopadu bude nejen dojemná, ale i společensky vyvážená. Jednoho vzácného hosta jsem měl také na seznamu, ale prozrazovat nic nebudu. Nebylo by to překvapení. Komedie Ajťáci je připravena na 16. listopadu, jazzová stálice Jana Koubková 21. listopadu, Pavel Větrovec 29. listopadu, Polívka v divadle 6. prosince, Spirituál kvartet 12. prosince, Vetchý v divadle 19. prosince. Podle mě docela zajímavý konec roku.
