Vzácné kousky se po roce 1945 do sbírek dostaly jako součást konfiskovaného skla rodiny ústeckých průmyslníků Schichtů. Dvojstěnky ovšem již v době vzniku rodinné sbírky skla Schichtů tvořily na trhu starožitností jen vzácně se vyskytující předmět. Sběratelský zájem proto již tehdy vzbuzovaly i nekompletní exempláře.

Výroba dvojstěnek kladla vysoké nároky na sklářské provedení vnější a vnitřní části číšky, jejich spasování a na závěr uzavření vloženým dnem. „Možností dekorovat povrch skla dvojstěnek nejen zlatou fólií, ale i malbou se zabýval kolem roku 1679 Johann Kunckel a techniku popsal ve svém díle Ars vitraria experimentalis. Typické pro něj byly číšky napodobující barevné mramory se zlatým žilkováním,“ popsal konzervátor a kurátor uměleckého řemesla muzea Jiří Belis.

Z Ústeckých Vánoc 2023 na Lidickém náměstí v Ústí nad Labem. Ilustrační snímek.
Letos Ústecké Vánoce přijdou na 1,8 milionu. Budou hlavně o místních umělcích

Zpočátku se obě části sklenky vyráběly jen foukáním do formy. Jejich spasování a slepení pryskyřicí bylo nepřesné. Později již byly zabrušovány a měly ve vnější části vsazené dno a nahoře zesílený okraj. Vnější plášť byl fasetován. Na povrch vnitřní části je nalepena zlatá fólie, do které byla provedena rytina. „Po zasunutí do vnější části a jejich vzájemném slepení byla fólie chráněna proti poškození. Takto jsou již provedeny dochované antické artefakty z 3. století před naším letopočtem,“ pokračoval kurátor Belis.

Ústecké dvojstěnky ze sbírky Schichtů

Ústecké číšky dvojstěnky.Ústecké číšky dvojstěnky.Zdroj: Se svolením Jiřího Preclíka

Problematické zdvojení horního okraje po slepení obou částí bylo vyřešeno jeho prstencovým zesílením u vnitřní číšky. Vnější číška byla nižší a dosahovala k dolnímu okraji zesílení, které ji shora překrývalo a svými fasetami navazovalo na fasety dolní části (číška 1). Sesazení obou částí usnadňovalo vyfouknutí skloviny obou částí do předehřáté bronzové formy. Pro vyfouknutí menší vnitřní části byla do formy na dno vložena podložka. Později bývalo dno vnější části otevřeno otvorem, kterým se mezi vnitřní pláště vkládalo brusivo. Obroušení a doleštění povrchů umožnilo pozdější přesné sesazení obou plášťů, které se po provedení výzdoby zatepla slepily pryskyřicí. Na závěr bývalo vlepeno dno, které uzavřelo otvor. Výzdoba dna je patrná při pohledu do interiéru číšky. Později bylo od užívání barevné malby upuštěno a výzdoba byla již jen rytá a obrysová ve zlaté fólii (číška 2 a číška 3). Užití barvy se neosvědčilo, protože znemožňovalo přesné sesazování plášťů do sebe (číška 4).

Na vnější povrch vnitřní číšky byla nalepena zlatá fólie, na vnitřní povrch vnější číšky byla provedena malba napodobující barevný mramor, do které se proškrabávalo žilkování. Po sesazení „dvojstěnky“ byl interiér číšky zlatý, exteriér barevný se zlatým žilkováním. Takto zdobené číšky byly vyráběny v Sasku kolem roku 1720. V Čechách byl vnější povrch číšky navíc fasetován.

Mobilní aplikace, ilustrační snímek.
Ústí vstoupí do 21. století. Připravuje mobilní appku pro komunikaci s obyvateli

Výroba „dvojstěnek“ končí po roce 1760. Později se vyskytují epizodické pokusy o její obnovu s výsledky různé úrovně. Bohužel se nedochovala žádná pouzdra na dvojstěnky, která by pravděpodobně tvořila stejně zajímavý kousek sbírky. „Vzácné ústecké dvojstěnky si nyní můžete prohlédnout jako exponát na měsíc květen. Vystaveny jsou ve vitríně hned vedle vchodu do muzejní knihovny,“ dodal ředitel ústeckého muzea Václav Houfek.

Mohlo by vás zajímat: Do rehabilitace v Ústí půjde 60 milionů, pacienti získají větší komfort

Zdroj: Deník/Jan Pechánek