V květnu 2014, kdy na Ukrajině vrcholila občanská válka, zachvátil požár oděský Dům odborů. Zemřely desítky lidí a už během pár hodin se v médiích objevily pomluvy i lži, kdo za to může. Ruská armáda informačních bojovníků šířila na internetu příběhy, svalující vinu na ukrajinské revolucionáře. „Jsme zvyklí, že se válka vede o obsazení území a vztyčení vlajek, zde šlo o něco jiného. Moskva potřebovala šířit smyšlenky, že prodemokratické revoluce jako ta na Majdanu vedou k chaosu i k občanské válce. Kyjev potřeboval ukázat, že separatismus vede k bídě. Nebylo skoro důležité, co se na místě skutku dělo: obě vlády potřebovaly dost záběrů k vlastním příběhům.
Propaganda válku vždy provázela, obyčejně byla ve službách skutečných bojů. Informační věk vše převrátil: vojenské operace slouží důležitějšímu informačnímu účinku. Kdyby nebylo reálných úmrtí, bylo by to jako špatně napsaná TV reality show,“ ví autor.
Jeho rodiče v 70. letech pronásledovala KGB, že chtěli číst, psát i poslouchat, co si sami volí, říkat, co chtějí. Ale dnešní svobodný přísun informací nemá jen výhody: „Žijeme ve světě posedlém masovým přesvědčováním, v němž se rozmnožily prostředky manipulace ve světě cílených reklam, hackerů, fake news, Putina, Trumpa…“ V 1. části knihy nás autor vede z Filipín do Finského zálivu. Poučí, jak lidi zlomit novými informačními nástroji než těmi, které měla KGB. Ve 2. části míříme ze západního Balkánu do Latinské Ameriky a EU. Naučíme nás nové způsoby, jak potlačit hnutí odporu….
Třetí část zkoumá, jak jedna země může ničit druhou informační válkou, aniž se jí dotkne. Ve 4. části se autor zaměří na to, jak požadavek faktické politiky souvisí s ideálem pokroku a budoucnosti a jak pád tohoto ideálu umožní masové vraždění i zneužívání. No a v 5. části autor líčí, že se v tomto proudu dění z politiky stává boj o konstrukci identity. Každý, od náboženských extremistů po instantní populisty, chce vytvořit novou verzi „lidu“ i v Británii, kde se identita zdála vždy být pevná. V 6. části hledá autor budoucnost… Má jasnozřivou i znepokojivou knihu, která umožní vidět jasněji, co se děje. (www.dokoran.cz)
O knize napsali:
Zasvěcený popis užívání propagandy ve věku dezinformací v Rusku i jinde.
(The New York Times)
Autor líčí, jak se ze sociálních médií staly zbraně. Se znepokojivou silou vyvstává kontrast mezi přísnou cenzurou totalitních režimů 20. století i svobody dnes.
(The Economist)
V efektní a promyšlené knize autor připomíná, že propaganda může ovlivnit každého z nás, naše vztahy s dětmi, přáteli, partnery.
(Anne Applemaumová, nositelka Pulitzerovy ceny za knihu za knihu Gulag: A History)
Poutavé i mrazivé reportáže z předních bojových linií dezinformační války.
(Foreign Affairs)