Ve Vídni hrál smetánce, v Praze i bezdomovcům

Těžký osud měl Michal Mašek (33), zázračné dítě z Ústí. Poprvé usedl ke klavíru už v mateřské škole asi ve čtyřech letech.

Hodně zaplatil za úspěch vítěz Virtuosi per musica di pianoforte, prestižní ústecké mezinárodní klavírní soutěže nadaných dětí. Z léta 1999 se mohl pochlubit prestižní cenou Classic 98 v kategorii Talent roku, ale skvělá pianistická budoucnost se nekonala. Tehdy ještě ne. Ctižádostivý chlapec, zvyklý cvičit na klavír 8 až 10 hodin denně, si neustálým hraním namohl šlachy a musel se hraní vzdát.

Znovuzrození

Maškův comeback do koncertních sálů i studií po deseti letech byl zázrak. Vlastně ne, opět to bylo cílevědomé. Posiloval i cvičil na klavír, nevzdal se. Ruce se zlepšily, stresy pominuly. Věděl: „Už nikdy to nesmím nechat dojít tak daleko!" I o tom byl jeho díl nekonečného seriálu „13. komnata", který s Michalem Maškem točila Česká televize.

„Už je dávno. Ale škoda, že jsem tím ztratil deset let profesního života," ohlíží se.

Založil agenturu Morpheus Art, spolupracuje s hudebníky, dirigenty, orchestry. V Berlíně točil a doma vydal unikátní CD, zasvěcené jeho oblíbenému Bohuslavu Martinů. Program představil i ve světě, to cédéčko má výpravný obal v podobě knížky s dosud nezveřejněnými ilustracemi. Představují skladatele Bohuslava Martinů jako ho neznáme, i jako výtvarníka.

Loni poprvé představil městu Ústí svůj koncertní cyklus Hudební setkání, na který zve významné české umělce a vedle nich představuje nadané děti ze severu Čech. Dává jim tak podobnou šanci, jakou sám dostal.

S Brabcem o pólu

„Nová je u mne spousta věcí. Nachystali jsme 2. ročník Hudebních setkání, vystoupil jsem na festivalu Lípa musica, připravuji nový projekt, v němž bude poloviny české hudby a polovina zahraniční," popisuje klavírista.

Festival má tři koncerty, jeden v Muzeu města Ústí, dva na zámečku Větruše nad Ústím. „Kytarista Lubomír Brabec připomene svou cestu na Antarktidu, expedici před asi dvaceti lety, s níž navštívil pól a hrál tam. Ukáže i projekci, zahraje… V prosinci přivítáme hornistu Radka Baboráka, ten byl skoro 10 let sólistou Berlínské filharmonie; přijede na Větruši s harfenistkou Janou Bouškovou. Sám představím v muzeu 15. října svůj nový program Mistrovství klavíru," slibuje Mašek.

Začne to Podrazem

„Můj nový program je zajímavý tím, že začne „regtajmy" Scotta Joplina. Zazní jeho nejznámější, The Entertainer z filmu Podraz, ale i Bugatti Step a jeden další. Jsou to hezké skladby, které se mi líbí. Na programu jsem pracoval skoro 3 roky," říká Mašek. Podle něj je vše pro publikum pěkně nakombinované.

Chopin i Ježek

„Zazní výběr vděčných Chopinových preludií i Dvořákova Humoreska, ta originální klavírní, kterou znají všichni spíš jako houslovou. Je tam Smetanův Furiant či Měsíční sonáta od Beethovena, jedna z nejznámějších sonát vůbec."

K hudbě klavírista přidá, tak jako u programu k Bohuslavu Martinů, i povídání. Tentokrát Voskovcovy vzpomínky na Jaroslava Ježka či vzpomínání na Frederica Chopina a Antonína Dvořáka.

„Číst je budu opět já. Ono moc nemá cenu mluvit o skladbách, o hudbě. Hudbu návštěvníci uslyší, já ale chci skladatele přiblížit i po lidské stránce. Lidé si je idealizují, já o nich řeknu úplně běžné příběhy ze života. Ukážu, jak žili," vysvětluje klavírista.

Zatím bez názvu

Sám Mašek hledá pro svůj nový program název. „Je plný emocí, chci ho koncem roku 2014 opět v Berlíně natočit. U prvního programu byly do kontrastu obrázky Martinů, zde od skladatelů zní jen zvuk. Kdyby to bylo možné, asi by se projekt jmenoval „Zvuk", anglicky „The Sound", což není ono. Ale chci ukázat, že zvuk je vůbec nejdůležitější."

Martinů na nádraží

Klavíristu těší i úspěch CD s Bohuslavem Martinů v zahraničí. „Ve Frankfurtu si ho koupila třetina lidí. Hodinu a půl máte koncert a pak ještě dvě hodiny podepisujete CD," je rád. I Vídeň prý byla skvělá. Hrál tam už loni v říjnu i letos v lednu na nové radnici.

„Martinů jsem dělal i v říjnu 2013 na Hlavním nádraží v Praze pro Nadaci Martinů. Okolo chodili cestující i bezdomovci… Hrál jsem tedy v dost prestižních sálech i na nádraží a oba způsoby jsou hezké. Na nádraží jsem navíc hned slyšel reakce lidí, je to zajímavá zkušenost," dodal.