Záhady knihy Muriel a andělé vyřeší policie, věří Prokůpek

Radek Strnad 28. 2. 2014

Severní Čechy, Praha – Fanoušci kvalitních komiksů zajásali, když letos v lednu vydalo Nakladatelství Plus, součást Albatros Media, komiks Muriel a andělé. Vždyť byl „ztracen" od roku 1969, kdy režim jeho vydání zakázal. O knize jsme vedli řeč s Tomášem Prokůpkem, který k Muriel napsal doslov.

Kája Saudek zobrazováním sebe sama v komiksu Muriel a andělé asi předběhl svou dobu…

Je pravda, že „obsazovat" sebe sama jako hrdinu komiksu v českých zemích před Saudkem nikdo nezkoušel. Existuje jen pár Sekorových stripů ze 30. let, ve kterých kreslíř zachytil sám sebe. Další příklad mě nenapadá.

V čem byl ještě Saudek napřed?

Kája Saudek byl především vůbec první autor, pro kterého byl komiks primární formou, skrze niž se vyjadřoval ke světu kolem sebe. Nebral obrázkové seriály jako cosi méněcenného, co je vhodné maximálně pro malé děti.

Snesl by Saudek srovnání s tím nejlepším z tehdy ze zahraničí?

Určitě. Na přelomu 60. a 70. let Saudkova tvorba patřila  k tomu nejprogresivnějšímu, co ve světovém komiksu vznikalo. Jeho řemeslná zručnost, hravost i ochota experimentovat byly mimořádné.

Film? Proč ne

Umíte si komiks Muriel a andělé představit jako kreslený film?

Což o to, dokážu si ho představit i jako hollywoodský blockbuster. Takové adaptace jsou jen otázkou tvůrčí invence a především velkého množství peněz, vlastní komiksový materiál je pro film díky podobnému způsobu vyprávění obecně velmi vhodný.

Co se celé ty roky s knihou dělo?

Tohle je popravdě řečeno  i pro mě záhada, kterou snad objasní probíhající policejní vyšetřování.

Víme, jak vypadala spolupráce Macourka a Saudka? Musela zde být citelná „zpětná vazba" až souznění duší…

Miloš Macourek opakovaně uváděl, že svět komiksu mu otevřel Kája Saudek. A jako scenárista Saudkovi nechal velkou volnost. Kreslíř doplňoval řadu vtipů v pozadí i některé drobné scény, v nichž Macourek upravoval dialogy.

Mluvil jste s panem Macourkem o Muriel? O čem konkrétně?

S Milošem Macourkem jsem si vyměnil jen několik dopisů o filmu Kdo chce zabít Jessii. Ale na Muriel jsem se ho, bohužel, nikdy nezeptal.

Bohužel, už zemřel. Ale kdyby ne, na co byste se ho zeptal?

Moc rád bych se ho zeptal na spoustu věcí… Třeba na to, jak daleko měl promyšleny třetí a pak ještě i další plánované díly z cyklu o Muriel.

Netušíte, zda jako uznávaný tvůrce zkusil „nějaké páky", aby komiksová kniha vyšla?

Pokud vím, za vydání dlouho bojoval a opravdu se snažil využít svých kontaktů. Ještě  v roce 1970 věřil, že ještě na obě alba s Muriel dojde.

Pro, ale i proti

Pomáhá současný poprask okolo komiksu Muriel a andělé jeho zabavení policií před prodejem  v aukční síni, zájmu fanoušků  o knihu, či mu ubližuje? I negativní reklama je reklama, ale…

Ono je toho asi od obojího trochu. Jako hlavní mi ale přijde, jestli se podaří udržet tento unikátní komplet pohromadě. Pokud ne, bude to velmi špatná zpráva.

Nejde náhodou „jen" o peníze?

Nemyslím si, že přístup rodiny Saudkových motivují primárně jen finance. Pokud existují doklady  o tom, že Kája Saudek o své originály přišel protizákonně, je přístup jeho ženy a dětí zcela pochopitelný a morální.

Reagoval na dobu

Komiks je to protiválečný. Byla to reakce na řinčení zbraněmi ve světovém táboře „socialistickém" i „imperialistickém"? Na podobné téma psal Macourek s Vorlíčkem scénář k filmu Pane, vy jste vdova a Macourek se k tématu vrátil ve filmu Zítra vstanu a opařím se čajem…

Určitě to byla reakce na dobovou atmosféru, v případě Muriel také na hnutí hippies  a jeho dobové heslo „Make Love Not War".

A ještě jednou o tváři Saudka pro záporného hrdinu. Byl to opravdu on, či jeho bratr Jan?  A víme, proč volil toto řešení?

Kája Saudek generála Xerona kreslil podle svého bratra Jana. Ale vzhledem ke kreslířově sklonům k sebeironii se, myslím, dobře bavil právě představou, že ústřední záporná postava má právě jeho tvář (totožnou s Janovou).

Zajímavý je pohled Káji na krásky. Zatímco na obrázcích později si s tím starosti nedělal, ukázal prsa žen celá, či alespoň hroty bradavek z triček vyzývavě čněly, zde je vše „kryto". Je to dobou? Kde mohlo být „něco vidět", je list, ruka, stín, květina…

Samozřejmě, že je to dobou. To, co bylo možné ve svobodných 90. letech, ještě nebylo na konci 60. let přípustné.

Je něco, co vás v souvislosti s Muriel a anděly mrzí až štve? Mě i to, že ho bolševik „zastavil", aby ukázal moc. Tu promarněnou šanci dokazují i filmy Olgy Schöberové z konce 60. let, „podle které" Kája Saudek Muriel kreslil. Krásná žena!

Ono to nemá moc smysl. Ale člověk by se mohl zasnít nad tím, že kdyby alespoň dvě první alba s Muriel vyšla, vývoj českého komiksu a vůbec české popkultury by se zřejmě ubíral úplně jiným, mnohem velkorysejším, směrem.  A Československo by mělo mnohem výraznější místo na komiksové mapě světa.