Za takovou druhovou rozmanitost by se nemusela stydět ani zoologická zahrada. „Spousta lidí, když přijde poprvé, tak to překvapení na začátku rozdejchává,“ směje se šéf chovu Antonín Paulus.

Dvaapadesátiletý instalatér má akvaristiku jako koníčka a zároveň jako vedlejšák. Přes den ho živí tepelná čerpadla a výměna kotlů, odpoledne a večer se věnuje chovné stanici, kde má dvě ženy na výpomoc. „Nejdůležitější je, že máme český chov a na to jsme hrdí,“ říká akvarista, podle kterého ryby vypiplané zkušenými místními chovateli žijí v tuzemských akváriích obvykle déle než na změnu prostředí choulostiví exoti dovážení ze zámoří obchodními řetězci. Když chtěl perský princ rejnoky do svého apartmá v Paříži, koupil si pár modrých mantil z Braňan.

Kamenný hrádek stojí v ústecké zoologické zahradě dodnes. Chybí snad jen socha zachycená uprostřed tohoto historického snímku
Krakonoš z ústecké zoo zmizel, hrádek zůstal. Dávnému parku Lumpeho svítá

Antonín Paulus je chlap z vesnice. Doma v rodné Skalici choval rybičky už jako školák. Ke zvířatům měl vždy blízko – jeho dědeček byl holubář a tatínek dosud chová papoušky. Rodina navíc žila na statku, kde po dvoře stále něco běhalo, a věnovala se i rybaření. Díky tomu zvídavý kluk poznal rybáře, kteří měli doma akvária a inspirovali ho. Z hobby se nakonec stala chovná stanice v Braňanech, která po vyřízení všech úředních povolení funguje čtvrtým rokem. Původně vznikla se zaměřením na vývoz do evropských zemí, ale covidové restrikce export živých zvířat například do Vídně omezila, a tak stanice prodává všem zájemcům, aby se uživila. Rejnoci jsou největší rarita, ale akvarista jich většinu chová v upravené místnosti v rodinném domě v Korozlukách. Vše s podporou manželky. Není bez zajímavosti, že tchán chovatele spoluzakládal spolek akvaristů v Mostě.

Přijíždějí exkurze

Braňanská chovná stanice vybudovaná svépomocí provozuje i e-shop a zájemcům dodává kromě ryb i veškeré příslušenství. Některé objednávky rozváží chovatel osobně, jiné přenechává přepravním firmám specializovaným na zvířata.

Do Braňan jezdí různé exkurze a návštěvy, aby viděly, jak se na českém venkově dá dělat akvaristika. V červnu například dorazí výprava studentů z rybářské školy v Třeboni. „Měli jsme tu i Japonce, Angličany a Francouze. Jezdí zjišťovat, jak vypadá český chov, odkud si budou objednávat ryby,“ sdělil Paulus, který zastává názor, že i v akvaristice a podnikání je důležitá osvěta a otevřenost. Proto je stanice každou sobotu od 10 do 14 hodin přístupná veřejnosti, včetně začínajících akvaristů, kteří potřebují poradit. Telefonicky se lze objednat na večerní krmení rejnoků.

Severem Čech projel vodíkový vlak.
Severem Čech se proháněl vodíkový vlak, vyrábět by jej mohli v České Lípě

Sladkovodní rejnok má okolo 65 centimetrů a je dlouhověkou živorodou parybou, která se dožívá až 20 let. Chová se ve velké nádrži s jemným křemičitým pískem, aby se mohla zahrabávat. V chovu je důležitá teplota v rozmezí 26 až 32 °C, hygiena prostředí a pravidelná výměna vody.

Zasílání akvarijních ryb přes e-shop není dnes problém. Ryba se dá sáčku se speciální vodou a sáček se nafouká čistým kyslíkem k provzdušnění vody. Zvíře pak ještě chrání polystyrenový termobox, kde takto zabalené vydrží i dva dny.