Pátrací proto, že mladý Brazilec chtěl vidět především místa spojená s předkem, který pocházel ze Smržovky a na začátku poslední čtvrtiny 19. století se vystěhoval do Brazílie. Tehdy ostatně nebyl sám, v těch letech odešlo odsud za novým životem v neznámé daleké zemi mnoho rodin. Ale nepředbíhejme…

Ono to pátrání nebylo pro Brazilce, který se v italské Perugii připravuje na svůj druhý doktorát z práva, až tak těžké, jak potvrzuje ředitel Krajanského muzea vystěhovalectví do Brazílie v Náhlově na Českolipsku Petr Polakovič. Ten výsledky svého bádání pomohl už řadě lidí za oceánem, kteří na našem území hledali své kořeny.

Dům čp. 244

„S Márciem a jeho tehdy ještě snoubenkou Gizelle jsem měl možnost se potkat v červenci loňského roku při svém studijním pobytu v Brazílii, a tak jsem měl jejich první návštěvu České republiky trochu připravit. Márcio přijel také připraven a vybaven skvělými znalostmi o historii jeho rodiny a vystěhovalectví vůbec, včetně dat, kdy a kde se jeho předci narodili. Tyto informace jsou velmi cenné a řada krajanů v Brazílii, kteří pocházejí od nás, tyto dokumenty bohužel již nemá," poukazuje Petr Polakovič.

Ve Smržovce, v domě čp. 244, se 28. června 1841 narodil Josef Staffen, jehož je Márcio potomkem v šesté generaci. Josef Staffen se ve svých 36 letech vydal v létě roku 1877 z Hamburku do Brazílie. Plul na lodi Santos přímou linkou do přístavu Sao Francisco ve státě Santa Catarina se svojí sedmadvacetiletou ženou Amálií rozenou Röslerovou a dvěma dětmi, šestiletou Emou a jednoročním Josífkem, se svou osmašedesátiletou matkou Beátou a dvěma bratry. Do přístavu dorazili 19. srpna 1877.

„O tom, jaký byl zájem o vystěhovalectví do Brazílie, svědčí fakt, že moji předkové z Podještědí, Josef a Petr Hörbeovi, rovněž s rodinami a s mnoha svými krajany odplouvají z Hamburku jinou linkou do Rio de Janeira, dne 5. června 1877. Ti naopak míří do úplně nejjižnějšího státu Rio Grande do Sul, takže se pravděpodobně se Staffenovými nikdy nepotkali. Až my s Márciem jsme měli to štěstí, že jsme se mohli potkat v Čechách 136 let poté, co naši předkové opustili svoji rodnou zemi," říká Petr Polakovič, který se badatelské činnosti v souvislosti s vystěhovalectvím z našich zemí do Brazílie které je mimochodem co do počtu osob druhým největším po USA soustavně a systematicky věnuje již řadu let.

Proč se stěhovali?

Připomeňme si, proč se vlastně obyvatelé českých zemí do Brazílie stěhovali: Dcera habsburského císaře Františka I. Leopoldina, jejíž sestrou byla Marie Luisa, manželka Napoleona, se provdala za Pedra I. Urozený Portugalec byl následníkem portugalského trůnu a brazilským králem. Novomanželka se za ním v červnu 1817 stěhuje do Brazílie s celou flotilou. A stává se ženou panovníka v chudé zemi.

Údajně ona později přesvědčila Pedra, aby se vzepřel Lisabonu a vyhlásil nezávislost Brazílie. Rozhodne povolat vyspělé kolonisty, kteří by se věnovali individuálnímu zemědělství, bránili by svou půdu, a tím i hranice své nové vlasti. Politická situace v zemi však byla napjatá, takže Leopoldině a Pedrovi nebylo dopřáno záměr zrealizovat.

To se povedlo až jejich třem dětem ve druhé polovině 19. století. Pedrovi II., Francisce a Isabele.

Francisca dostala věnem 26 000 hektarů půdy v okolí města Joinville. V roce 1849 s vkladem této půdy vstoupila do společnosti Hamburger Verein, která nabízela kolonistům prodej půdy, 25 hektarů, za velmi výhodných podmínek.

Nový osadník musel vykácet les a farmařit bez pomoci státu. Lodní lístky z Evropy byly zpočátku velmi levné, děti dokonce nemusely platit vůbec, a budoucí osadníci si mohli na koupi půdy vzít hypotéku.

Lodi z Hamburku do Joinville začaly vyplouvat v roce 1851. Někdy od roku 1860 připlouvají do Brazílie první osadníci z Čech a Moravy. O pět šest let později plavidla převážejí už jen farmářské adepty ze země v srdci Evropy.

Končilo se v muzeu

Márcio Ricardo Staffen s manželkou, doprovázeni Petrem Polakovičem, měli nabitý program. Setkali se se starostou Smržovky Markem Hotovcem, starostou sousedního Jiřetína Josefem Kucinem a místními historiky a patrioty, prohlédli si muzeum ve Smržovce. „Márcio si tu sám našel na historické nástěnné mapě z 19. století rodný dům Josefa Staffena a měl tak velkou radost, že by s Gizelle asi nejraději zůstal v Čechách ve Smržovce natrvalo. Jen Gizelle, po předcích krve portugalské, italské, indiánské (kmene Bugres), mestické, mulatské a další, se na to moc netvářila," líčí Polakovič.

S Márciem celkem detailně prošli jiřetínský hřbitov a hledali jméno Staffen na každém náhrobku. Pak navštívili rodný dům Josefa Staffena, kde byla kdysi dávno škola a nyní je penzion. Další den se vrátili do Muzea hraček v Jiřetíně, exkurzi ale Brazilci nahradili skoro hodinovým nákupem v místní firemní prodejně a byli šťastní, že mají pro každého svého příbuzného krásný malý dárek. Následovalo Muzeum skla a bižuterie v Jablonci a výlet do Rychnova, odkud snad pocházela Amálie Röslerová, manželka Josefa Staffena.

Poslední den se jelo ze Smržovky přes Liberec a Ještěd do Krajanského muzea vystěhovalectví do Brazílie v Náhlově. „Márciovi a Gizelle se moc líbilo. Přes první dojem oprýskané fasády, na jejíž opravu naše muzeum intenzivně shání finance, hodnocení interiéru od nich získalo slušně vysokou známku," byl spokojen ředitel.

Zajímá vás téma vystěhovalectví do Brazílie? Vydejte se do vísky Náhlov, dříve se ale podívejte na www.emigrationmuseum.cz.