Cementárny prožívají díky růstu stavebnictví výrobní žně, čížkovická společnost Lafarge Cement není výjimkou. Týdně vyrobí přes 16 tisíc tun cementu. Spaluje při tom alternativní paliva, každý týden až 2 520 tun. Nyní se jí rýsuje další spolupráce mohla by spalovat vytříděný odpad ze skládky SONO.

Šest let cementárna pomáhala státu řešit problém s likvidací obrovské ekologické zátěže na Ostravsku. V roce 2012 zařadila do palivového mixu až 15 procent paliva nazvaného Geobal, což jsou vápencem neutralizované ropné kaly. Hmota se do cementárny vozila ze skládky v Litvínově v uzavřených kamionech.

„Spalování Geobalu jsme podle plánu ukončili loni, celkem jsme ho spálili zhruba 110 tisíc tun. Pomohli jsme státu a za tu dobu ušetřili 70 tisíc tun uhlí a 40 tisíc tun vápence z našeho lomu,“ uvedla mluvčí společnosti Milena Hucanová s tím, že žádná z 27 kontrol České inspekce životního prostředí a krajského úřadu neprokázala zvýšení emisí či překročení limitů.

Ve spalování alternativních paliv se cementárně otevřely další možnosti. V souvislosti s ukončením skládkování komunálního odpadu v České republice se totiž na nedaleké skládce Sdružení obcí pro nakládání s odpady (SONO) připravuje zavedení technologie třídění, přičemž část separovaného materiálu nabídne sdružení jako alternativní palivo právě cementárně v Čížkovicích.

Čížkovická cementárna.

„Uskutečnily se první schůzky technologických manažerů cementárny a našeho sdružení. Vytipovali jsme i místo poblíž areálu firmy, kde by technologie mohla pracovat a cesta materiálu k peci byla co nejkratší,“ upřesnil předseda SONO Petr Medáček.

Spalování Geobalu provázely protesty ochránců přírody, žádná z 27 kontrol České inspekce životního prostředí a krajského úřadu ale zvýšení emisí neprokázala. Negativní reakce lze očekávat i v případě spalování odpadů ze skládky.

S výrobou cementu postupuje také těžba vápence. Jeho zásoba se odhaduje na 50 let, dobývání by se mělo zastavit několik kilometrů před obcí Chotěšov.

„Nerostná surovina se v našem katastru nachází na ploše 79 hektarů. Už před třemi lety jsme nechali za obcí vybudovat dvě pásma biokoridorů, která by nás měla chránit před negativními vlivy dobývání,“ zmínil starosta Chotěšova Jan Heřmanský. Výsadbu stromů a křovin v biokoridorech podpořila i samotná cementárna čtyřmi miliony korun.