Největší pěstitel zeleniny, společnost Agrokomplex Bohušovice nad Ohří, postupně expeduje z polí petrželovou nať pro Severofrukt Travčice, do obchodů květák, zelí a kapustu, další zelí na krouhání. V dobré kondici má na jaře vysetý špenát pro podzimní sklizeň. Bohušovickým navíc chybí dosekat ještě 100 hektarů s pšenicí.

Tam, kde nejsou pole podmáčená, se sklízí ostatní dozrávající kořenová zelenina, brambory a po hrášku i dýně. Největší plochu s populárními tykvemi hokkaido, zhruba 50 hektarů, má Otakar Trojáček v Oknech. Katastr Oken a Polep postihlo na konci jara krupobití, ze 170 hektarů s hráškem víc než polovinu totálně zničilo. Pěstiteli nezbylo než tyto plochy znovu zorat.

Poškozeny byly i porosty s tykvemi, část rostlin odumřela, ale zbytek se s pohromou vyrovnal a dorostl. Stejně jako hrášek v luscích, jehož trhání skončilo koncem července, pomáhají Trojáčkům od minulého týdne sklízet dýně rumunští Romové, na jejichž nasazení nedá pěstitel dopustit.

Oranžové dýně hokkaido mají stále větší oblibu v české kuchyni pro svou nízkou cenu, jednoduché a tedy rychlé zpracování. Pokrmy z dýně jsou chutné a lehce stravitelné.

„Každá dýně se musí odříznout od rostliny, pečlivě očistit od zeminy, uložit na dopravník, který ji posune na valník, kde se uloží do přepravky. Obchodní řetězce vyžadují, aby dýně byly vyzrálé, nepoškozené, čisté a měly minimální hmotnost. Takovou pečlivost vyžadujeme od brigádníků. Jednu pomalu jedoucí linku obsluhuje šest až osm lidí a my jich potřebujeme každý den nasadit hned několik. Je to práce s neustálými předklony, ale bez honění, na čerstvém vzduchu. Obdobně jako u hrášku i u sklizně dýní si u nás brigádníci vydělají pěkné peníze. Bohužel, mladí lidé o práci na poli nemají příliš velký zájem," říká farmář.

Sklizeň dýně hokkaido se u Trojáčků zpozdila zhruba o týden, pokračovat bude do té doby, než plody dorostou do prodejní hmotnosti, a pokud to dovolí počasí. Do podmáčených porostů se traktory nedostanou a lidé jsou unavení zvedáním blátem obalené obuvi. Zemědělec letos vynechal pěstování červené řepy, místo ní vysel svazenku na zelené hnojení nechal na rok odpočinout jak půdě, tak i svým pracovníkům.