Jak mi jednou jeden známý řekl: „Nejsme jen zemí kokainu a narkomafie, což je bohužel to první, co se lidem vybaví." Musíme s ním zcela souhlasit. Koncem ledna 2017 jsme přiletěli do Bogoty, hlavního města Kolumbie, známého u nás hlavně z písně Medvídek od skupiny Lucie.

Před odletem do Jižní Ameriky jsme trávili dny u oceánu, proto jsme z Bogoty neutíkali hned po příletu, jak máme zvykem (nemusíme velká města) a rozhodli se zde alespoň trochu aklimatizovat. Nadmořská výška města kolem 2600 metrů byla k tomu zcela příhodná.

Ubytovali jsme se v hostelu, v poklidu si prošli město, které má bez dvou milionů stejný počet obyvatel jako Česká republika. Vyjeli jsme také na vyhlídku Mt. Monserrate (3184 m), která nabízí Bogotu jako na dlani. Po klidných pár dnech a plánovaní našich dalších kroků jsme se přemístili do Salenta.

BogotaZdroj: Daniel Dubský

Salento, malé městečko ležící přibližně 300 kilometrů západně od Bogoty poblíž Národního parku Los Nevados, nám poskytlo zázemí pro výlet do údolí Valle del Cocora. Do údolí vzdáleného 20 km od města jezdí pouze jedna společnost. Ta si vytvořila na trasu krásnou monopol, což jen potvrdilo chování řidičů jeepů, kteří se řídili heslem: „Zákazník je tu pro mě, ne já pro něj".

Po asi 20 minutách jízdy jsme se ocitli na začátku okruhu údolím. Okamžitě jsme zapomněli na jeepy, řidiče a ponořili se do krás údolí - poletující kolibříci, papoušci a háj palem „wax palm", národních stromů Kolumbie, které mohou dorůst výšky až 60 metrů. Od národních stromů jsme se přesunuli více na jih na nejmenší kolumbijskou poušť Desierto de la Tatacoa. Přestože je to poušť, je zde průměrný roční úhrn srážek skoro 1,5 krát vyšší než průměrný roční úhrn srážek u nás.

Zavzpomínali jsme si na národní parky Utahu v USA, které sice v menší, ale i tak krásné podobě nabízí zdejší krajina. Bonusem jsou všudypřítomné kaktusy, z nichž se vyrábí víno, které chlazené zpříjemňuje teplé večery pod hvězdným nebem. K místní zvířeně kromě koz patří nikomu nepatřící psi, kteří přes den jen tak polehávají, až je vám jich líto, ale jen co zapadne slunce, dávají o své přítomnosti hlasitě vědět.

Deserto TatacoaZdroj: Daniel Dubský

Přesun do poslední destinace nám trochu zkomplikovali nepřesné informace ohledně autobusů, proto se z denního přejezdu do města Pasto stal noční přejezd. Zejména poslední úsek z Mocoy do Pasta byl nezapomenutelný, neb se jelo po horské nezpevněné silnici plné serpentin, při kterých člověk nadskakoval i deset centimetrů nad sedačku. Vlastně možná dobře, že byla noc a my jsme nic neviděli.

Oblast kolem města Pasto je nabitá zajímavostmi. Nenechali jsme si ujít výlet k jezeru Laguna de la Coche, v níž leží malý ostrov Isla de la Corota (2760 m) patřící k NP Kolumbie. Na ostrov jezdí lodičky z pitoreskní vesničky rozprostírající se na břehu laguny. Vesnice plná různorodých dřevěných domků je proslulá přípravou pstruhů z místních sádek. Vypravili jsme se i na vulkán Azufral, v němž je překrásné jezero Laguna Verde.

Nenechali jsme si ujít ani pravý jihoamerický zážitek, fotbalové utkání první ligy na stadionu La Libertad, kde domácí fanoušci dávali najevo podporu svému týmu po celou dobu utkání neutuchajícím zpěvem, tancem za rytmu bubnů a trubek. Domácí tým Deportivo Pasto sice remizoval s hostujícím La Equidad 1:1, ale byli jsme svědky vstřelení gólu hostujícím brankářem z přímého volného kopu.

Las LajasZdroj: Daniel Dubský

Než jsme opustili Kolumbii a překročili hranice do další země Jižní Ameriky, nezapomněli jsme si udělat malou zastávku v Las Lajas, kde se nachází bazilika v kaňonu řeky Guáitara, která je spojena mostem s protilehlou stranou kaňonu. Basilika vznikla na tomto místě, protože dle legendy zde v roce 1754 zastihla velká bouře matku s dcerou, ke které promluvil mesiáš.

Bazilika se stala cílem poutníků jako místo zázračných uzdravení. Podle jednoho mladého Kolumbijce teď už můžeme opustit Kolumbii, když jsme viděli basiliku Las Lajas, a tak se loučíme s naší první zemí Jižní Ameriky a na hraničním přechodu v Ipiales symbolicky přecházíme most do Ekvádoru.

Jindra Caháková

Mohlo by vás zajímat:

Řidiči se dočkají na severu Čech lepších silnic, startují opravy

Řidiči budou muset ve Vilsnici ubrat, bude zde sedmdesátka