V hlubokém lese Šumného údolí mezi krušnohorskou obcí Klíny a městem Meziboří zazní náhle radostný pokřik. Přichází z velké dálky a rychle sílí. Uprostřed srázu, kde zurčí divoká bystřina, vás lidský hlas překvapí. Nikde nikdo. Jste-li turista kráčející po Tesařově stezce, musíte zaklonit hlavu a sledovat průhledy mezi vrcholky stromů. A pak, vysoko nad bučinami, spatříte malou tečku, jako by pavouk sjížděl po vláknu z listu na list. Jenže ve výšce 150 metrů už žádná větev není. To nahoře jsou lidské nohy a roztažená náruč. Nějaký člověk letí v závěsu na ocelovém laně a v mžiku zmizí kdesi v oblacích. Možná vám v extázi stihne zamávat, i když jste malý jako mraveneček.

Sedmdesátiletá Zdeňka jela lanovým skluzem poprvé v životě. „Úžasný zážitek! Každému to doporučuji bez ohledu na věk,“ svěřuje se, když opět stojí nohama na zemi ve Sport areálu Klíny na Mostecku. Jako jedna z prvních si vyzkoušela zipline – lanovou dráhu, která měří 2,2 kilometru a patří k nejdelším na světě. „Když se vám zdají sny, kde létáte, tak tady poznáte, jaké to dopravdy je,“ dodává seniorka z obce Poláky na Chomutovsku. Nejsugestivnější je podle ní hloubka prostoru a pocit, který lze stěží popsat. „Je to emoce z toho, že jste ve vzduchu jako pták a okolo sebe nic nemáte,“ snaží se popsat, co se v ní odehrávalo. Původně letět nechtěla, ale jak říká, nechala se ukecat, protože bylo volné místo. „Hele, mě je sedmdesát a já si myslím, že všechno, co dělám, je naposled, tak si to užívám,“ vysvětluje Zdeňka, která dřív jezdila i na bobové dráze a měla hausbót. Na Klíny přijela s partnerem, který přelet po laně dostal jako vánoční dárek.

„Teď jsem to jel poprvé. Je to parádní adrenalin, ale myslel jsem si, že pojedu rychleji, alespoň osmdesátkou,“ směje se od ucha k uchu 73letý Milan. Výšek se prý nebojí. „Výhled je nádherný. Když člověk vidí v zeleni pod sebou ty cestičky, tak si říká, z toho bych spadnout nechtěl, ale já byl v pohodě,“ líčí zážitek, který si chce ještě někdy zopakovat a doporučí to známým.

Zipline sjel i 78letý František Kadlec z mosteckého Vtelna. „Protože je to adrenalin,“ poznamená klidným hlasem senior, který má za sebou i tandemové seskoky z letadla. „Věk pro mě není překážka,“ upozorní.

Naopak někteří mladí mají na startu problém. „Já se bojím výšek. Skluz přes údolí jsem dostala jako dárek, abych ten strach překonávala. Neřekla jsem ne, takže jdu do toho,“ prohlásí 35letá Veronika z Meziboří a za chvíli zmizí v zelené propasti.

Před ní svištěla dolů těhotná žena. „Říkala, že to bylo super a že ráda pojede ještě jednou,“ tlumočí zprávy od instruktorů provozovatelka nové atrakce a jednatelka sportovní a zážitkové agentury Zimlet Klíny Alena Dalecká. Absolventka fakulty tělesné výchovy a sportu poznala dlouhé zipline v Kostarice, kde se po laně jezdí v pralese. „Tam jsme se svezly s kamarádkou a nadchlo mě to. Tady v Šumném údolí se nabízelo udělat něco podobného, takže jsme zjišťovali informace, jestli je to proveditelné, jednali jsme se správou lesů a stavebním úřadem a nakonec to klaplo,“ líčí sportovkyně zrod ojedinělého zařízení, které loni pomáhala stavět helikoptéra.

Zipline Klíny
Lanový skluz přes krušnohorské Šumné údolí ve výšce až 150 metrů nad zemí rychlostí až 75 km/hod.. Start i cíl jsou ve Sport areálu Klíny. První úsek měří 1 400 metrů, druhý 800 metrů. Jako jediný skluz na světě používá kladky s elektromotorem. Děti mohou jet v tandemu s dospělým. Celková maximální hmotnost jezdců je 130 kg. Zipline vznikla v roce 2020, plánované zprovoznění na podzim překazila epidemie koronaviru. Pro veřejnost se skluz poprvé otevřel v sobotu 15. května. Dva dny předtím se start zrušil kvůli bouřkám.

Dalecká doporučuje rezervaci jízdenky přes internet, protože pak je jistota, že návštěvník pojede ve vybraném intervalu. Kdo přijde na blind, nemusí se na něj dostat, i když systém s volňásky počítá. Za hodinu zipline zvládne až patnáct lidí. Instruktoři komunikující vysílačkami každého obléknou do výstroje s celotělovým úvazkem, přilbou a kladkou s elektropohonem, který pomůže při pomalejší jízdě. Po krátkém školení jdou jednotlivci na start, což je věž (A) nad sjezdovkou u hotelu Emeran. Odtud se jede vzduchem asi 5 minut ke stanici (B) na druhé straně údolí, kde personál zajistí přestup na druhé lano. Za tři minuty je jezdec na konečné spodní stanici (C), odkud ho zpět k hotelu vyveze sedačková lanovka. Nahoře se výstroj vrací. Provozovatelka uvažuje o další službě, která by umožnila cyklistům sjet po zipline do stanice B, kde by počkali na kola a pak vyrazili na trail a nemuseli se vracet nahoru po stejné trase jako ostatní. „Už jsme zkoušeli pouštět kolo na kladce, ale ještě to musíme doladit,“ říká.

V květnu je zipline v provozu jen o víkendech od 10 do 18 hodin, v červnu bude fungovat ve stejný čas i v pátek, o letní prázdniny každý den, v září se vrátí do červnového režimu a v říjnu do květnového. Při enormním zájmu se budou přidávat termíny i ve všedních dnech, což se objeví v rezervačním systému. Zatím se prodalo přes tři tisíce dárkových poukazů, které si lidé postupně aktivují. Jedna jízda stojí 950 korun, tandem platí 1 450 korun.

Zipline není jen zábava, ale v rozvojových zemích nepostradatelný dopravní prostředek, který od pradávna pomáhá vesničanům překonávat rokle ve vysokohorských oblastech, kde nelze stavět mosty. „Rodina upevnila lano uvázané kolem krávy, zavěsila je na kladku a postrčila zvíře směrem k nám,“ popsal lanový skluz nad zuřivou řekou Salwin v Tibetu fotograf Fritz Hoffmann, jehož reportáž o tradičních zipline zveřejnil v únoru časopis National Geographic.

Zatímco venkované musejí nad soutěskami na kladkách často ručkovat, aby se na primitivních skluzech dostali na druhou stranu, na Klínech se člověk díky špičkovému projektu jen kochá krajinou. Přesto i tady technika dokáže pozlobit. „Ráno mě rozhodilo, že nám nešel internet, což byla první komplikace. Lidi už chodili na pokladnu, ale my jsme jim nemohli říct, kdy máme volno nebo jim prodat vstupenku. Ale nakonec se to vyřešilo a už jsem zase v klidu,“ vydechne si úlevou Alena Dalecká, která si konečně splnila sen z Kostariky.

Vybrané hlášky během prvního dne provozu

"Nevypadnu vám někde?"
"Nevypadnete, to nejde."

"To by hasiči čuměli, kdyby nás takhle viděli."

"Máte něco v kapsách, co by vám mohlo vypadnout?"
"Nemá, všechno dala mně."

"Sakum prdum dohromady je to tak půl hodiny, než se vrátíte sem nahoru."

"Já jsem pro každou blbost, já vlezu na všechno."

"Tam zapadnete jako do gauče."

"Děkuju tomu, kdo to tady vybudoval a těm, kdo to tady provozujou, je to fakt úžasný."