Snílek, nebo odborník, který uvažuje v dlouhodobém horizontu? Ředitel Výzkumného ústavu balneologického ve Mšeném-lázních František Och myslí půl století dopředu. Představu Ocha a jeho spolupracovníků o budoucnosti lázeňství zachycuje stejnojmenná publikace vycházející v dubnu. Ústavu, který řídí, jde přitom především o budoucnost kraje. „Při obnově lázní a přírodních pramenů, které užívali před sto a více lety bývalí obyvatelé Sudet, by možná šlo využít monitorovacích vrtů v místech bývalé těžby," míní ředitel.

O co jde vašemu ústavu?

O rozvoj léčebného lázeňství na vědeckých principech medicíny založené na důkazech, podobně jako je tomu při hodnocení účinku léků. Lázeňský lékař by dnes vedle medicínského vzdělání a doškolení v „lázeňské medicíně“ měl mít schopnost komunikovat i se specialisty jiných oborů. Nemůže to dělat prostě jen někdo, kdo s nadsázkou ví, že se pacientovi uleví, když mu dá bolavý kloub do rašelinového zábalu. V okolních státech přistupují ke klinickému hodnocení přírodních léčivých zdrojů už několik desetiletí a České republice by v tom neměl ujet vlak. Lázeňství u nás je v podstatě stále na úrovni léčitelství. Víme, že nám lázně dělají dobře, ale už nevíme, jak k tomu v organismu dochází.

Jste u nás prvním a jediným ústavem věnujícím se balneologii?

I v ČR už takový ústav byl, a to od 50. let minulého století. Státní podnik Výzkumný ústav balneologický byl institucí evropské úrovně. Byla zrušena bez náhrady počátkem 90. let. Po založení v roce 2011 jsme na tomto poli jediní, ale ne bez podpory. Velké pochopení pro nás má Sdružení lázeňských míst ČR, spolupracujeme s ústeckou Univerzitou J. E. Purkyně, snažíme se spolupracovat i se Svazem léčebných lázní, 1. Lékařskou fakultou a Fakultou tělesné výchovy a sportu Karlovy univerzity atd.

Kde berete finance na provoz?

Bohužel trpíme jejich krajním nedostatkem. Jsme jediná veřejná výzkumná instituce (v.v.i.), která není napojena na státní rozpočet. V.v.i. je v ČR kolem 70, převážně jde o ústavy Akademie věd ČR. Naší nadějí je novelizace zákona o v.v.i. Vedle prostředků z výzkumu na zakázku a drobné podpory z několika zdrojů využíváme i dobrovolné práce vědecko-výzkumných nadšenců. Na tom ovšem nelze stavět do nekonečna.

Ředite výzkumného ústavu balneologického František Och.

Jak na vaši iniciativu reagují lázně a jejich lékaři?

Někdy se přístupu medicíny založené na důkazech trochu obávají. Výzkum by totiž mohl ukázat, že některé konkrétní léčebné procedury nejsou tak efektivní, jak se předpokládá. Přitom jsou třeba hrazeny zdravotními pojišťovnami, ale ani ty bohužel nevyvíjejí zájem o výzkum a hodnocení jejich účinku.

S příchodem tržní ekonomiky se však lázně změnily k lepšímu, ne?

Dnes by do „socialistických“ lázní s tehdejším vybavením a přísným režimem už nikdo nejel. Co se však úrovně léčebného procesu týče, české lázně ustrnuly. Více než dvacetiletá přestávka, po kterou v České republice zcela chyběl objektivní medicínský výzkum lázeňských léčebných procedur, se nutně projeví i ve srovnání se zahraniční konkurencí. Pokud některé lázně investují do inovací technického vybavení, většinou je dovezou ze zahraničí. Lázeňská medicína se nijak nevyvíjí, ve srovnání s minulostí dokonce není uznávána jako obor. Tak se jede podle tradice. Z té se ale nedá žít věčně.

KRAJ – MEKKA LÁZEŇSTVÍ?

Čemu se váš ústav aktuálně věnuje?

Čekáme na ohlas našeho podnětu vládnímu programu Re:start, aby Ústecký kraj usiloval o obnovení lázeňství v prostorech rekultivovaných po těžbě uhlí. Revitalizace rekultivovaných území zasažených těžbou je úctyhodné dílo. Pouze se zdá, že se nepočítá se skutečnou revitalizací, to znamená s osídlením. Podnikání, které nezatěžuje životní prostředí, tedy služby jako lázeňství a zdravotní turistika, jsou pro revitalizaci kraje ideální. Přitom znalost geologie těchto území může napomoci realizaci lázeňského záměru včetně zdravotní turistiky. Samozřejmě jde o běh na dlouhou trať s výhledem na příštích 30 až 50 let.

Je možné k tomuto záměru využít i něčeho z dobývací kapitoly historie kraje?

V územích zasažených v minulosti hlubinnou nebo povrchovou těžbou je řada monitorujících vrtů. Monitoring je nutný, aby se zabránilo sesuvům půdy nebo průvalům stařinných vod do termálních nebo chladných minerálních pramenů, jako to hrozilo například v Teplicích. Bylo by možné provést průzkum, některé vrty upravit a využít nebo najít nové potenciální léčivé prameny, na kterých by bylo možné znovu založit lázeňská zařízení.

A co úplně nové lázně?

V katastru Litoměřic se připravuje hlubinné ohřívání vody prostřednictvím geotermálního vrtu pro energetické využití. Malá část vody obíhající v tomto systému by se po úpravě možná dala využít jako přírodní léčivý zdroj. Ale kdo ví. Složení podloží v 5 000 metrech hluboko na Litoměřicku nikdo nezná.

Kdy by obnovené lázně na rekultivovaných územích měly začít fungovat?

V rozmezí 30 až 50 let. Chápu, že je těžké si to představit. Ale je prostě jasné, že za desítky let už tu nebude v provozu elektrárna Komořany, protože už nebude mít uhlí, kterým by topila. Už teď by se tedy revitalizace měla dělat s ohledem na tak dlouhý časový horizont. I pro těžební společnosti by to znamenalo zlepšení jejich renomé. Všichni přece chceme vytvořit snesitelné podmínky pro generace našich dětí a vnoučat.

Lázeňství a zdravotní turistika by byla zdravější variantou budoucnosti Ústeckého kraje, který patří mezi nejvíce sužované chemickým průmyslem a povrchovou těžbou. Stát by měl zohlednit, čím přispěl a dosud přispívá Ústecký kraj celé republice, často za cenu zhoršeného životního prostředí. Příležitost vytvořit v relativně blízké budoucnosti 30–50 let krásnou terapeutickou krajinu, která přinese nové pracovní příležitosti a ještě se stane centrem nového životního stylu, lázeňství a zdravotní turistiky, by měla být využita.

František Och (1942) se po absolutoriu průmyslového směru Letecké fakulty Vojenské akademie v Brně v roce 1964 věnoval informatice a managementu vědy. Po roce 1989 spoluzaložil burzovní společnost, která se věnovala mj. fúzím a akvizicím. Podíl získala také v Lázních Mšené, které dnes řídí jeho syn. V roce 2011 Och inicioval založení Výzkumného ústavu balneologického, veřejné výzkumné instituce (v.v.i.), který osvíceně zřídila lázeňská obec Mšené-Lázně. Och žije v Martiněvsi na Litoměřicku.