Napila se kávy, ujedla dort a podívala se na budovu teplického Krušnohorského divadla. Reklama tam lákala na vystoupení kapely Wohnout. Kurátorka Renáta Mužíková poutač vyfotila a poslala kytaristovi a zpěvákovi populární rockové formace Janu Homolovi. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. „Pozval mě na koncert a od té doby spolupracujeme. Psal se rok 2017 a nebýt Teplic, tak by nebyl projekt Art 332. Ten obnáší sérii prezentací a jednou ze zastávek jsou i Teplice,“ řekla kurátorka umění Renáta Mužíková při vernisáži obrazů muzikanta a výtvarníka Homoly v kavárně Pinocchio Cafe naproti teplickému divadlu.

„Z legrace jsem jí poslal jednu kresbu. Krom toho, že se jí líbila, tak s ní obešla své známé galeristy a přesvědčila je o tom, že bych u nich měl vystavovat. Došlo to tak daleko, že byly domluveny termíny výstav, ale já neměl namalovány žádné obrazy. Čas dělím mezi kapelu, rodinu a své koníčky. Bylo to docela hektické, ale během zhruba tří měsíců jsem potřebný počet maleb vytvořil,“ sdělil muzikant, malíř a vystudovaný loutkář Jan Homola.

V Pinocchio Cafe je dlouhodobě k vidění exkluzivní výběr Homolových obrazů, které byly už na výstavách v pražských galeriích Mánes, DSC Gallery, Apple Museum, Galerie 1. Jedná se o díla ze dvou sérií digitálních akrylů, což je unikátní technika, kterou vymyslel sám autor. „Obrazy jsou napůl digitální a napůl fyzicky malované,“ vysvětlil malíř.

Inspiraci pro své díla hledá Homola všude kolem sebe. Je jedno, jestli je zrovna v pražské tramvaji či poznává Afriku. Klasickou múzu nemá. „Stále si něco čmárám, kreslím, a teprve když přijde dobré téma, ztvárním ho ve velkém,“ dodal.

Na bílý papír nebo bílé digitální plátno zachycuje příběhy. Ty doplňuje o krátké textové zprávy. „Jsou to tak trochu kreslené deníky. Ale konkrétní lidi v nich nehledejte,“ doplnil Homola.

V Teplicích narazíte i na obraz, který málem nepřežil první vlnu koronaviru. „V průběhu jarní karantény se jeden obrazů „pokusil o sebevraždu“. Spadl přímo na kovové menu a probodl se. Je na něm muzikant hrající na housle. Obraz zůstal zachován v aktuální podobě, protože to považujeme za originální a symbolické,“ vysvětlila kurátorka Mužíková.

Na malování má Homola rád svobodu. „Působení ve skupině Wohnout provázejí tvůrčí kompromisy. Před plátnem sedím jenom já. Můžu si tedy malovat, co chci a proč chci. Nikomu nemusím nic vysvětlovat,“ pronesl. Výstava je prodejní. Svých obrazů se ale Homola zbavuje jen s těžkým srdcem. „Nedělám to primárně na kšeft. Živí mě muzika, i když teď kvůli covidu je pro kapely těžká doba. Na jaře, když se nemohlo hrát, jsem si dokonce našel civilní zaměstnání. Než jsem do něj nastoupil, tak opatření polevila a začali jsme zase vystupovat. Otázkou je jak to bude v nadcházejících měsících,“ pokrčil rameny 44letý Homola. Ten se v minulosti živil úpravou fotek a digitální fotomontáží.

Kapelu Wohnout spoluzaložil v roce 1996. Vydal s ní několik CD. Kromě muziky a malování ho baví ještě cestování a focení.