V páchnoucím poloprázdném paneláku, kde jsou okna a dveře vzácností, se asi čtyřicetiletá žena snaží zamést smetiště na chodbě. „No a co, že byly volby! Já k nim nechodím. Těm nahoře je jedno, v jaké hrůze žijeme,“ říká naštvaně.

Na mosteckém sídlišti Chánov, kde žijí převážně Romové, byla volební účast opět extrémně nízká, pět procent. Ze 765 registrovaných voličů jich volilo prezidenta jen 42. A výsledek se vymyká všem statistikám. Michal Horáček v ghettu suverénně zvítězil se 69 procenty hlasů, druhý Miloš Zeman dostal jen 24 procent, Jiří Drahoš nulu. Přitom před pěti lety Zeman sklidil v Chánově drtivých 75 procent. Proč ta změna?

„Horáček se nebál jít mezi Romy,“ vysvětluje jeho volič Petr Bažo. Podle něj mají místní Zemana plné zuby, lidi rozdělil a pro Romy nic neudělal, naopak na ně slovně útočí. „Přeju si, aby ve druhém kole prohrál,“ dodává Bažo, který bude volit Drahoše.

Michal Horáček„Zeman dělá ostudu,“ prohlásí na ulici další Rom, kterému vadí i spojenectví prezidenta s Andrejem Babišem, obviněnému kvůli Čapímu hnízdu. V Chánově si lidé o Zemanovi také myslí, že je to nemocný alkoholik. „Není to dobrý prezident, chlastá,“ tvrdí 17letý Martin. „Chci jiného prezidenta,“ svěří se 19letý Tomáš. O volbách prý nevěděl, protože se vrátil z Anglie, ale volil by Horáčka, kterého si místní mládež vybavuje jako „toho plešatýho“. Horáček Chánov před časem navštívil. „Možná mu to pomohlo,“ nevylučuje ředitel Domu romské kultury Martin Nebesař, který Horáčka doprovázel.

Horáček skončil v Ústeckém kraji celkově třetí a v regionu porazil Pavla Fischera, který je z Prahy a byl třetí celostátně. Horáček měl před ostatními kandidáty náskok, s kampaní začal dřív. Často jezdil i do Litvínova, tam ale vyhrál Zeman. Horáček v žádné obci v kraji nezvítězil, až na Záluží a Hrobce na Litoměřicku, kde získal přes 44 procent. Druhý byl třeba ve „své“ Roudnici nad Labem a ve městě Hora Svaté Kateřiny. Naopak propadl třeba v Bečově u Mostu, kde měl jen pět procent.