Součástí oslav Tělovýchovné jednoty Sokol v Proseči pod Ještědem byla i přehlídková akademie pro veřejnost a při této příležitosti místní učitelé Marie a Jaromír Stejskalovi nacvičili se skupinkou osmi žen z okolí malé pásmo lidových písní z Podještědí. Paní Stejskalová vybrala čtyři písně ze sbírky prof. Pavla Krejčího, které též slýchala od své maminky. Vystoupení doprovázel její manžel hrou na klavír.

Ještědský kroj se v té době nenosil, proto si některé ženy musely krojové součásti půjčovat po příbuzných, sousedech a známých, kteří je měli poukládány různě v komorách a na půdách. A tehdy se zrodily Horačky.

Dyť ste z hor…

Skupina vystupovala kdesi v hospodě a někdo se ptal, jak se jmenují. Dnes už neznámý člověk prohlásil: „Dyť ste z hor, tak co byste byly jinýho než Horačky!" A název byl na světě, a tak i zůstal.

Zpívá třeba také účetní…- Soubor Horačky vystupuje při nejrůznějších příležitostech třeba i na Karlově náměstí v Praze před sochou Karoliny Světlé, na Dlaskově statku v Dolánkách u Turnova, na zámku Sychrov a hlavně všude v Podještědí, kde to jde.
- V poslední době je nejvíce žádané pásmo „Jak to bylo vo svarbě h Ještědě", jehož tvůrkyní je Ivana Rozkovcová.
- Rekvizity si tvoří členové souboru a jejich rodinní příslušníci, jen věnce zhotovila Lenka Tvrzníková z Bílé.
- Taneční sekci vede Dagmar Honová a s dětmi pracuje Kateřina Bělinová. Garderobiérkou je Jana Jáčová. I účetní Laďka Pytlounová zpívá. Propagaci a dotace zpracovává Jaroslav Horáček.
- O letošním jaru, na začátku června, budou Horačky hlavním aktérem při otevírání naučné stezky Karoliny Světlé ve Světlé pod Ještědem.

Už první vystoupení Horaček se setkalo s nadšeným ohlasem, následovaly další reprízy a brzy hostovaly při mnoha kulturních událostech v blízkém i vzdáleném okolí. Po letech repertoár písní zaznamenal výraznou změnu. Texty zapsal ve spisovném jazyce na začátku 20. století řídící učitel Václav Havel, ale nadšené členky se pustily do usilovného přepisování slov nazpět do podještědského nářečí. A ani hudební složka nezůstala pozadu. Aby toho ještě nebylo málo, přibyla i taneční sekce souboru a s ní spousta replik krojů a rekvizit.

Soubor se časem rozrostl i o muže

Fascinující pěvecký a taneční soubor již několik desetiletí prezentuje lidové zvyklosti a snaží se o udržení tradic v Českém Dubu. Velice aktivní spolek, jehož osazenstvo už dnes není jen dámské, ač nese název Horačky, prezentuje svou tvorbou lidové tradice Podještědí. Mezi podještědskými život obrozenectví budí inspicientka Ivana Rozkovcová, její manžel Pavel vede kapelu a spolu upravují hudební aranžmá. Neméně významná je konferenciérka Marta Jírová a o tom, kde se bude vystupovat, rozhoduje vedoucí souboru Eva Tvrzníková. I další členky padesátičlenného souboru mají své úlohy. Rozhodují, jak se na vystoupení budou členové oblékat, obstarávají kroje, dekorativní předměty. Existuje i vlastní choreografie tance pro sedm párů.

Nadšení a také temperament

V klubovně Horaček, bývalém bytě ředitele českodubského muzea, lze velice snadno poznat, že zde navazují na myšlenky ztvárněné Josefem V. Scheybalem nebo Karolinou Světlou. Ivana Rozkovcová dlouhé hodiny trávila s očima zabořenýma do všelijakých dokumentů, aby vytvořila scénář pro Svatbu v Podještědí. Horačky tvoří kolektiv nadšenců, především temperamentních žen, kterým může závidět kdejaká profesionální věhlasná kapela. Fungují bez náročných dotací a grantů, především s velkou podporou českodubské radnice.

Krásní lidé tvoří krásné věci

Podještědí je zaplaveno duchem moderních obrozenců a vedle Horaček jsou to loutkáři, činoherci, muzikanti nebo jen lidé, kteří se scházejí, aby si popovídali jako jsou třeba Dubáci. Jejich kulturní aktivity v obcích jsou zcela spontánní. Jejich práce je založená na dobrovolnosti a bez závratných honorářů. V tvůrčích kolektivech lidové kultury se scházejí krásní lidé, aby tvořili krásné věci a jejich život je životem vlastenců. Tito vesničtí obětavci si zaslouží hold a podporu.

Zpracoval Milan Turek