Jenže její radost netrvala dlouho, po hodině plavby loď dostihla policie a vrátila ji do výchozího přístavu.

Když se podařilo dobrodruhům minulý týden konečně získat raft, který se ztratil během cesty letadlem z Evropy, netušili, že si radosti příliš neužijí. A to nejen kvůli chybějící konstrukci, která je měla chránit před pražícím sluníčkem.

POZOR, PIRÁTI!

Před více než týdnem spustili raft poprvé na Amazonku a chystali se vydat po proudu řeky. Od toho cestovatele ale lidé, s kterými se během krátkého pobytu v Tabatinze spřátelili, odrazovali. Stejně jako kapitáni lodí v přístavu nebo policie.

Báli se totiž o život cestovatelů. Na řece pod Tabatingou totiž není bezpečno. Kromě pirátů zde řádí i narkomafie nebo kolumbijské paravojenské jednotky FARC, které již více než půl století bojují s tamní vládou. Čas od času pak řeka vydá tělo člověka, koho kdosi zavraždil.

Ale ani to posádku raftu neodradilo od vyplutí. A tak se s nimi přišla rozloučit spousta lidí, mnozí si možná říkali: Ty už nikdy nikdo neuvidí. Jenže jak se později ukázalo, uviděli je dříve, než čekali.

„Start byl veleúspěšný. Ihned jsme nasadili naše obvyklé, sehrané tempo a rychlostí 13 km/h (nový rekord) jsme pluli směr Manaus. Na řece byla spousta klád, větví i stromů, kterým jsme se bravurně vyhýbali. Minuli jsme ostrov Santa Rosa, za zády nám zmizela Tabatinga, začala konečně džungle a my byli šťastní.I bez střešní konstrukce, kterou nám Alitalia ztratila, se vedro na lodi dalo vydržet," píší cestovatelé na své stránce.

Pocit štěstí ale dobrodruhům vydržel sotva pár desítek minut.

ZADRŽENÍ POLICIÍ

Po hodině plavby je vyděsila ozbrojená loď, která se k nim začala poměrně rychle přibližovat. Velkou úlevu přineslo zjištění, že to nejsou piráti, před kterými je všichni varovali, ale místní poříční policie.

„Vyděšené obličeje policistů na nás začaly chrlit hromady otázek: Co tu děláte, kam proboha plujete, proč chcete umřít a kde máte dokumenty? Naše odpovědi je neuspokojily a za moment už jsme uvázáni k boku jejich lodi uháněli zpět do Tabatingy," píší cestovatelé ve svém online deníku na sociálních sítích.

Po návratu do Tabatingy museli absolvovat kolečko po federálních úřadech. Přestože se je snažili přesvědčit, že na Amazonku vyplouvají na vlastní nebezpečí, byly všechny snahy marné. Úřady jim další plavbu zakázaly. Nezbylo tak, než se porozhlédnout po jiných plánech.

NÁHRADNÍ PLÁN

Po dlouhém zvažování se nakonec osobní lodí vydali na čtyřdenní cestu do Manausu. Na té měli dost času vymyslet, kam se vydají. Nakonec se rozhodli pro dvoutýdenní expedici na řeky Tupunu a Madeirinha.

„Pojedeme po silnici BR 319, která vede skrz Amazonský prales a jeli po ní i trabanti při jejich cestě Jižní Amerikou. Po 200 kilometrech silnice překračuje řeku Tupunu. Po ní budeme plout asi 200 kilometrů směrem na jihovýchod, kde se napojíme na řeku Madeirihnu, po které budeme plout dalších 200 kilometrů do cíle v městečku Autazes," popisují další plány cestovatelé. Oblast, do které míří, doposud nikdo pořádně neprozkoumal.

Kvůli bezpečnosti i snadnějšímu cestování k sobě výprava přibrala ozbrojeného domorodce, který jí kromě jiného pomůže i při vyjednávání s místními úřady.