Medvědí skála u Lesné, rotunda na Měděnci, Jelení hora u Hory sv. Šebestiána a další zákoutí Krušných hor na Chomutovsku a dál. Tam všude povedou kroky těch, kdo mají rádi temné a mrazivé příběhy, těší je objevování míst, kde ještě nebyli a také lov kešek. Destinační agentura Krušné hory spustila projekt s názvem Krušné horory, který „kačery" zavede na sedm tajemných míst svázaných s pověstmi.

K ucelenému okruhu geokešingu nechala agentura natočit několikaminutové hrané filmy přímo v místě, kde se měly strašidelné příběhy odehrát. Ke zhlédnutí jsou na www.krusnehorory.cz. Turisté a lovci kešek se díky nim lépe ponoří do děje a možná se pak při prvním zapraskání větviček pro jistotu párkrát ohlédnou přes rameno.

Milenci z hradu Borek

Ne každý ví, že v místě dnešního zámku Červený hrádek ve středověku stával hrad Borek. Traduje se, že se tam mladá šlechtična zamilovala do lesnického chasníka. Její lásce ale lidé nepřáli. Mládence připravili o život a šlechtična se bez svého milého žalem utrápila. Dodnes prý oba bloudí v místech, kde dříve stával Borek dnes Červený hrádek a mladým milencům pomáhají v lásce.

Mýtus o zamilované šlechtičně ale není jediný, který o zámku Červený hrádek koluje. Existuje také podstatně novější legenda o zbloudilých duších. Zámek sloužil až do listopadového převratu v roce 1989 jako léčebna pro dlouhodobě nemocné. Traduje se, že některé duše stařečků, kteří odešli z tohoto světa právě tam, na hrádku zůstávaly. Zkazky potvrzuje i tehdejší kastelán.

„Měli jsme spoustu pověstí, ze kterých jsme si mohli vybírat. Stačilo oslovit města a obce, které je mají ve svých kronikách, nebo se tam tradují," nastínila ředitelka agentury Eva Maříková. Do úzkého výběru se dostala ta o pomstě víly Krušných hor Marcebilly, Měděné panně z Měděnce a osudovém planutí milenců z hradu Borku, ale překvapivě tam má místo i jeden zcela novodobý příběh o muži, který spadl z Medvědí skály u Lesné a zraněný několik dnů marně volal o pomoc.

„Chtěli jsme, aby si lidé nemysleli, že se tajemné a strašidelné příběhy v Krušných horách děly jen kdysi dávno. Odehrávají se i v dnešní době," objasnila zdánlivé vychýlení od původního zadání ředitelka.

Kešky nepatří k těžkým, jsou standardní. Nejkomplikovanější přístup je podle Evy Maříkové k té na Rýzmburku. „Aby ji lidé získali, musí lézt po skále. Lana k tomu nejsou zapotřebí, ale například sandály k výstupu nebudou vhodné," upozornila.

Logo projektu Krušného horory.Zdroj: krusnehorory.cz

Lovci kešek, kteří se nespokojí s pouhým zápisem do logbooku v kešce, ale rádi by měli na prázdninové dobrodružství ve zdejších horách také další památku, si mohou v infocentrech vyzvednout speciální turistický pas Krušné horory a sbírat do něj otisky razítek uschovaných právě v keškách okruhu. Na konci prázdnin pak mohou pas poslat na adresu Destinační agentury Krušné hory, kde pasy slosují a vítěze obdarují.

Pro začátek byla turistickými pasy zásobena infocentra, která bezprostředně souvisí s keškami Krušných hororů. K mání jsou tak na zámku Červený hrádek, v Chomutově ale například zatím ne. „Ještě je nemáme, i když nám už kvůli nim několik zájemců volalo. Máme ale přislíbeno, že bychom je měli dostat do konce tohoto týdne," informovala Karolína Jedličková z chomutovského infocentra.

Do turistického pasu lze sbírat i razítka ze soutěže o Uhelném safari Severní energetické. Právě díky jejímu finančnímu příspěvku totiž projekt Krušné horory vznikl.

Projekt bude pokračovat i v příštích letech včetně rozšíření o okruh pro hendikepované kačery nebo extrémní kešky.