Mokřady pomáhají zadržovat vodu a poskytují domov vzácným živočichům

„Mokřady jsou významnými prvky v krajině, protože pomáhají zadržovat vodu, vytvářet její zásoby pro období sucha i zmírňovat důsledky přívalových srážek. Navíc poskytují domov mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů,“ říká koordinátorka soutěže Adapterra Awards Andrea Křivánková z Nadace Partnerství. Soutěž ocenila v předchozích ročnících hned několik úspěšných projektů zaměřených na obnovu mokřadů jako například Sedmihorské mokřady na Turnovsku.

„Z našich dlouholetých národních programů investujeme desítky milionů korun ročně právě do obnovy a realizace mokřadů a dalších vodních prvků, které podporují přirozený vodní režim v krajině. Pro další roky máme připraveno 485 milionů korun z Národního plánu obnovy a další peníze nabídne Operační program Životní prostředí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR již otevřela výzvu s celkovou alokací 500 milionů korun, kde mohou zájemci získat pro jednotlivé projekty až 5 milionů korun. Pro projekty zaměřené na tvorbu a obnovu přírodě blízkých vodních prvků nad 5 milionů pak bude vyhlášena samostatná výzva s plánovanou alokací 700 mil. Kč,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík.

Rekonstrukce kanalizace a vodovodu v Lounech skončí dříve

Ústecko

Aby bylo řešení problémů se suchem, přívalovými dešti či erozí půdy v naší krajině efektivní, měla by jít obnova mokřadů, tůní, rašelinišť, podmáčených luk či lužních lesů ruku v ruce s vytvářením dalších, zejména zelených prvků. Patří k nim meze, aleje, větrolamy, zatravněné pásy, sady i louky.

 Mokřady a jejich význam v době klimatické změny

Mokřad je přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem, kde voda neproudí, ale zůstává alespoň po většinu roku. K mokřadům řadíme vodní prvky v krajině, jako jsou rašeliniště, slatiny, prameniště, mrtvá ramena, tůně, lužní lesy, zamokřené louky, nivy řek, bažiny, rákosiny, horská jezera, rybníky, slaniska či zatopené lomy. Kromě toho, že mokřady poskytují domov a potravu mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů, zachycují a zmírňují také přívalové deště či povodně, zvyšují vlhkost vzduchu a přirozeně ochlazují prostředí v horkých dnech, jsou zásobárnami vody v obdobích sucha, zlepšují přirozenými filtračními procesy kvalitu vody a v neposlední řadě nám vytváří prostor k rekreaci či vycházkám.

 Ohrožené mokřady

I přes jejich obrovský význam rozloha i kvalita mokřadů klesá. Mokřadů ubylo, protože od 50. let minulého století postupně docházelo k jejich odvodnění, přeměně na zemědělskou půdu či zastavění. V okolí vodních toků tyto prvky zmizely kvůli narovnání a zahlubování koryt, budování vodních nádrží. Pokles rozlohy rašelinišť zase ovlivnila těžba rašeliny. Kvalitu mokřadů navíc zhoršilo intenzivní zemědělství a s ním spojená eroze půdy, dále například zarůstání invazivními druhy. V naší krajině se ještě v 50. letech minulého století nacházelo cca 1,3 milionu ha mokřadů, dnes jich zbývá přibližně 350 tisíc ha. Během 60 let jich tedy zmizelo zhruba 950 tisíc ha. Polovinu plochy zmizelých mokřadů zaujala orná půda. Negativní vliv snížení počtu a rozlohy mokřadů lze dobře ilustrovat na úbytku vodního ptactva. Česká společnost ornitologická hovoří o tom, že za posledních 40 let jsme přišli zhruba o 75 % vodních ptáků.

Do vodohospodářských staveb na severu Čech půjdou dvě miliardy

Z okolí

Přestože od počátku 90. let plošné odvodňování ustalo, technokratický pohled na existenci mokřadů v krajině u vodohospodářů i zemědělců přetrvává. Pozvolna se však začínají realizovat projekty na jejich dílčí obnovu, a to i díky některým dotačním titulům. Jedná se zejména o lokální obnovu tůní jako vhodného prostředí pro obojživelníky a další mokřadní živočichy. Dalšími velmi častým typem projektu je obnova mokřadů v souvislosti s technickými díly vytvořenými člověkem (např. tůně v poldrech v záplavových územích).

Mezi mokřady mezinárodního významu patří například Krušnohorská rašeliniště či Horní Jizera.