Zároveň vyvrací některé mýty spojené se stravováním a také se s vámi podělí o recept na své oblíbené jídlo zaječí předek načerno s velkým bavorským třeným knedlíkem.

Jaký máte vztah k jídlu?
Pozitivní, jím rád a často i nezdravá jídla.

Něco vám není po chuti?
Zajímavé je, že dnes se vyhýbám těstovinám, které představují poměrně zdravé jídlo. Zřejmě kvůli těm novým těstovinám italského typu. Mám rád klasické šunkofleky či nudle mákem.

V poslední době sledujeme boom chovu klokanů, krokodýlů nebo pštrosů. Jak hodnotíte jejich masa?
Masa divokých zvířat jsou obecně zdravější a obsahují méně tuku. U domácích zvířat došlo šlechtěním spíše ke kumulaci tuku. Tedy uvedené tři typy mas jsou dnes zdravé. Pokud by byla zvířata dále šlechtěna k chovu a pokud by se málo ve výbězích pohybovala, stalo by se jejich maso určitě méně zdravé.

Pomáhají nám na klouby více jídla jako vařené koleno nebo sulc, želatinoví medvídci, nebo jsou lepší různé doplňky stravy?
Sám jsem v této oblasti velmi skeptický. Kloubům prospívá pestrá strava a myslím, že nejen zmíněné potraviny, ale i potravinové doplňky nemají žádný efekt navíc.

Mohou si lidé nad padesát let pomoci stravou k tomu, aby jejich mozek pracoval ještě dlouho dobře? Pomáhají třeba ořechy?
Život prodlužuje, a tedy i mozku prospívá, především omezení příjmu kalorií a nikoli konkrétní potraviny jako třeba ořechy.

Jsou barviva v ovocných čajích zdraví škodlivá?
Veškerá v potravinářství používaná barviva jsou sledována a jsou bezpečná.

Platí poučka, že mléko je jen pro mláďata, ale pro dospělé už ne?
Pokud nemá nemocný deficit střevního enzymu laktázy, pak mu příjem mléka nevadí. Tato nemoc může být získaná a může se objevit až v dospělosti. Odtučněné mléko je poměrně zdravá potravina i pro dospělého. Staré české přísloví „mlíko, na rakev víko" je spíše alibistickou průpovídkou pivařů.

Obchody jsou v současnosti doslova plné zeleniny a ovoce. Co by ale měl jíst Středoevropan? A jak je to se sezonními plody, máme v zimě jíst například jahody?
Všechny druhy ovoce, včetně citrusových plodů a zeleniny jsou zdravé, kontroly jsou přísné, proto by neměly obsahovat nic škodlivého, a proto je můžeme konzumovat kdykoli, pokud jsou správně skladovány.

Zpracovala Eva Vlastníková

Užitečné informace

Jak poznat kvalitní med

Ze statistik vyplývá, že každý Čech zkonzumuje za rok 0.7 kg medu, což poukazuje na mírný nárůst ve spotřebě oproti předchozím letům. Proto pulty obchodů překypují nejrůznějšími medy z odlišných zemí. Jak poznat, který je kvalitní?

Podle zákona musí být med čistě přírodní produkt, je zakázáno do něj cokoli přidávat. Slovem med se smí pojmenovávat pouze pravý včelí med. Proto označení na etiketě „pravý" či „přírodní" jsou zbytečná.

Podle unijní a české legislativy je med přírodní potravinou sacharidového charakteru vytvořenou včelami. Složený je převážně z glukózy, fruktózy, organických kyselin a enzymů.

Nedílnou složkou medu jsou ale i pevné částice, zachycené včelami při sběru sladkých šťáv květů rostlin, zvaných nektar. Včela z květů sbírá také medovici sladké výměšky hmyzu sajícího mízu rostlin.

Co musí být uvedeno na etiketě?

Podle původu sladké šťávy musí být na etiketě medu uvedeno, zda je květový (z nektaru) nebo medovicový. Toto povinné vymezení nemůže být nahrazeno slovy „luční" nebo „lesní".

Dále musí etiketa obsahovat zemi původu. Pokud je to směs medů z více zemí Evropské unie, označuje se „směs medů ze zemí ES". Je-li z mimounijních států, musí být na výrobku uvedeno „směs medů ze zemí mimo ES". Další možností pak je „směs medů ze zemí ES a ze zemí mimo ES".

Etiketa rovněž musí vypovídat o tom, zda jde o med filtrovaný. Tento výrobek je po získání upraven odstraněním cizích anorganických nebo organických látek takovým způsobem, že došlo k významnému odstranění pylu.

Může obsahovat maximálně 20% vody

Unijní Směrnice Rady 2001/110/ES a z ní vycházející česká vyhláška 76/2003 Sb. povoluje, že med může obsahovat maximálně 20 % vody. Jestliže med obsahuje vyšší procento vody, vypovídá to o jeho nedozrálosti, začne kvasit, což ho znehodnotí. Pokročilé kvašení prozradí pěna na povrchu, která se dá v obchodě poznat skrz sklo nebo plast obalu.

Jedním z klíčových ukazatelů kvality medu je hydroxymethylfurfural (HMF) látka, která vzniká dehydratací a následnou cyklizací cukru. V čerstvých potravinách se téměř nevyskytuje. Naopak se vyskytuje v těch potravinách, které obsahují sacharidy a které prošly nějakým tepelným zatížením.

Čerstvý med HMF neobsahuje, nebo je ho v něm jen velmi malé množství. Obsah HMF v medu stoupá v případě dlouhodobého uskladnění ve vyšší teplotě. HMF lze ve výrobku objevit také za předpokladu přehřátí medu v průběhu jeho zpracování. Přehřátý či starý med ztrácí svoji biologickou hodnotu, významně se snižuje obsah vitaminů a enzymů.

A jaký med doporučit? Časopis dTest, který nedávno testoval kvalitu medů, radí dávat přednost výrobkům s jasně určeným původem a vyhnout se směsím a takovým produktům, které uvádí, že obsahují med z tropických oblastí.

Zdroj: www.receptnazdravi.cz