V seriálu Příběhy pamětníků z Ústeckého kraje přinášíme osobní zážitky a příběhy lidí, kteří žijí kolem nás. Vyprávění našich babiček, dědečků, rodičů, známých i těch, kteří jsou už docela sami. Přesto mají vzpomínky, které by neměly zapadnout. Tento díl seriálu i všechny předchozí naleznete na webových stránkách vašeho Deníku.Logo Ústeckého krajeLogo Ústeckého krajeZdroj: se svolením Ústeckého kraje

Dívka z Moravy přišla na sever Čech kvůli práci, kterou tam našla společně s manželem. Usadili se v Jirkově, kde prožili desítky let. Vystřídala několik povolání, byla pomocnou kuchařkou ve školce, pracovala v prodejně se zeleninou i v chemičce, ve „Staliňáku“. Zdeňka Kubicová prožila život bohatý na změny.

Malebná a krásná moravská vesnička Vracov. Ale také válka a tvrdá práce. Takové bylo dětství a mládí Zdeňky Kubicové. „Už od dětství jsme chodili na pole často pomáhat,“ vzpomíná. Později pracovala také v konzervárně v Bzenci.

Vyrůstala bez otce, maminka pracovala v zemědělství. Byla také ale hodně nemocná, měla epilepsii a téměř neviděla. Zemřela, když Zdeňka dochodila školu. Vychovávaly ji proto babička s tetou. „Vdávala jsem se, ještě mi nebylo ani osmnáct,“ usmívá se 96letá seniorka, která nyní žije v domově v Mašťově.

Po válce společně s manželem odešla na sever Čech. „Ve vnitrozemí nebylo tolik práce. V pohraničí jí bylo dost. Manžel měl práci v chemických závodech, tak jsme šli na sever. Přišli jsme do Jirkova,“ popisuje, jak se dostala do Ústeckého kraje.

Drahuše Špeldová nejraději vzpomíná na svou hospůdku.
Prezidentu Havlovi moje halušky moc chutnaly, vzpomíná Drahuše Špeldová

V Jirkově bydleli nejprve v podkroví menšího domku. „Vedle byli ještě Němci. Vycházeli jsme s nimi normálně. Dvě starší dámy, sestry. Pak obě také odešly,“ vypráví. Později s manželem získali celý domek. „Nebylo tam vůbec nic, byl několikrát vybrakovaný. V hrozném stavu. Byly tam akorát štěnice. Těch jsme se zbavili a začali to zabydlovat, bylo tam hodně práce,“ pokračuje Zdeňka Kubicová.

V Jirkově společně s manželem vychovala dvě dcery. „Manžel byl moc šikovný. Všechno udělal a uměl,“ popisuje.

„Jirkov bylo pěkné městečko. Mám to tam ráda,“ vzpomíná na místo, kde prožila desítky let. Připomíná také bourání a budování v místě dnešních Nových Ervěnic.

Vystřídala několik zaměstnání. Téměř rok pracovala v obchodě se zeleninou. „Pak jsem dělala přes šestnáct let ve školce, pomocnou kuchařku. Tam jsem pracovala moc ráda. A asi dvanáct roků pak ve Staliňáku,“ říká. V chemických závodech nejprve vážila vagony, poté odešla na vodárnu hlídat ochlazování.

Na koníčky nebyl čas

Moc času na koníčky neměla. Věnovala se hlavně rodině, domácnost a dvě děti ji zaměstnaly vrchovatě. „Koníčky jsem moc nestíhala. Nejraději jsem byla s rodinou,“ usmívá se. „Ráda jsem chodila na procházky. Třeba s holkama a se švagrovou jsme často chodily do Boleboře. To byla krásná procházka. Příjemná cesta, aut tolik nebylo, vzduch byl jiný než ve městě. Špacírovaly jsme si. Líbilo se mi tam,“ vypráví.

Ráda také vzpomíná třeba na pobyt v Českém Švýcarsku, nechyběl ani výlet s dětmi na Pravčickou bránu.

Když manžel zemřel, odešla za jednou z dcer do Rotavy na Karlovarsku. Později se přestěhovala do domova v Mašťově, blízko druhé dceři. A i když už hůře chodí, procházky miluje stále. „Je to tu pěkné,“ říká. „Ráda jsem tu chodila k takové louži, to snad ani není rybník. Krmila jsem tam ryby a ptáky. Odpočívala jsem tam, byl tam klid,“ dodává. Nyní už chodí spíš jen v okolí domova, láska ke zvířatům ji ale rozhodně neopustila. V domově je spokojená. „Starají se tu o nás dobře,“ usmívá se.

Domovy sociálních služeb Kadaň a Mašťov – domov v Mašťově
Domovy sociálních služeb Kadaň a Mašťov poskytují celkem šest pobytových sociálních služeb v nově zrekonstruovaných objektech s moderním vybavením a personálem na vysoké profesní úrovni. Domov pro seniory v Mašťově nabízí 42 míst, Domov pro osoby se zdravotním postižením 8 lůžek. Zařízení nabízí velmi individuální a přátelský přístup ke klientům. Ti využívají často nabízené volnočasové aktivity, rádi mají různé kulturní nebo společenské akce, v domově mohou využívat připojení k internetu. Pobytové služby jsou poskytovány celoročně, 24 hodin denně. Péči zajišťují zkušení zaměstnanci.