Objevují se proto od občanských organizací úvahy a nabídky na spolupráci při obraně hranic České republiky před možným tlakem nelegální migrace.

Především v rámci programu Stráže obrany státu, který připravují Úsvit a Blok proti islámu. Ale je to vůbec potřebné a reálné?

Proč ne, jenže…

Posílení záloh pro ochranu státu ústecký senátor Jaroslav Doubrava podporuje, jenže: „K něčemu takovému je třeba legislativní změny některých zákonů. Muselo by se definovat, co by vlastně představoval dobrovolnický ozbrojený sbor.

Stráž obrany státu na první pohled vypadá lákavě. Nejjednodušší by ale bylo posílení existující aktivní zálohy v rámci ministerstva obrany.

V pohraničních okresech by mohly být zřízeny místní pohraniční roty aktivních záloh cenné svými detailními znalostmi oblasti.

Záleží především na zájmu dobrovolníků. Otázkou je, zda v konzumní leností postižené společnosti by se našli vůbec dobrovolníci, kromě pár hysteriků.

Souhlasím, pokud…

Českolipský psycholog Miroslav Hudec souhlasí s názorem senátora Doubravy, že pokud by mělo dojít k posílení ozbrojených sborů o dobrovolníky, lze využít existující aktivní zálohy Armády ČR:

„Musí být zamezeno, aby se do takových formací dostali lidé s extrémistickými názory. V době krize v roce 1938 také byla posilována československá armáda. Její posílení v dnešní době je potřebné."

Byli mezi námi vždy

Radní pro sociální otázky a bezpečnost Ústeckého kraje Martin Klika říká, že myšlenka je reálná. Dobrovolnické a polovojenské místní jednotky existovaly v historii lidského společenství vždy. Posílení obrany státu před následky migrační vlny je myšlenka legitimní:

„Nejde o hysterii, protože nevíme, co nás v nejbližších letech čeká. S tím nebezpečím je spojena lhostejnost a nepřipravenost mladých. Ještě nebezpečnější je ale až příliš velká ochota psychicky nevyrovnaných lidí. Myšlenka vytvořit něco jako je americká Národní garda není od věci. Většina členů Národní gardy má běžné civilní zaměstnání na plný úvazek a službu v Národní gardě vykonávají na částečný úvazek. Někteří členové Národní gardy však slouží na plný úvazek v Aktivních rezervách Národní gardy (Active Guard Reserve). Ale něco takového již máme: Roty aktivních záloh. Proto bych sázel na posílení současných armádních aktivních záloh."

Budou na to mít?

Psycholog a soudní znalec Josef Kovářík je poněkud rozpačitý. „Mezi lidmi panuje obava z neschopnosti EU vyrovnat se s nelegální migrací. Je alarmující.

Kromě toho se v této nejisté době stále více ukazuje, že u malých států jako je Česká republika profesionální armáda asi nemůže státu plně zajistit vnější bezpečnost a ještě spolupracovat s policií v rámci České republiky. Kromě toho má naše armáda omezené zálohy.

Zatím je v ČR dost vycvičených vojáků z doby základní vojenské služby. Problémem je, že vysoké procento mladých, kteří se hlásí do armády nebo k policii, neprojdou testy. Jsou po fyzické nebo psychické stránce pro službu se zbraní nevhodní. Pro dobrovolníky jsou otevřeny armádní roty aktivních záloh.

Otázkou je, zda by případní noví zájemci dobrovolníci splnili kriteria fyzické zdatnosti."

Nesmysl…

Ústecký advokát Vilém Peřina na otázku, zda založit nějaký dobrovolnický ozbrojený sbor proti možné migrační hrozbě, odpověděl: „Nesmysl. Od toho jsou armádní aktivní zálohy. Kde jsou ti dobrovolníci? Vždyť v aktivních zálohách je již léta málo lidí. Měli bychom se poučit od Izraelců. Pokud ne, dopadneme špatně. Připluje jich do EU tolik, kolik dovolíme. Zatím to, bohužel vypadá v EU špatně."

Dobrovolníci mají velkou šanci, roty aktivních záloh jsou hubené

Pěší roty Aktivní zálohy při jednotlivých krajských vojenských velitelstvích Armády ČR mají v současnosti na severu Čech tabulkově 150 vojáků. Jenže mezi tabulkovým počtem a realitou je velký rozdíl. Pokud mají dobrovolníci zájem posílit obranný potenciál České republiky, mají velkou šanci.

„V případě Krajského vojenského velitelství (KVV) Ústí nad Labem je v jednotce zařazeno 91 vojáků v aktivní záloze (jednotka je naplněna na 60,6 %). U KVV Liberec se jedná o 56 zařazených vojáků v aktivní záloze v rámci roty (naplněna na 37 %). Uvedené údaje platí k počátku dubna," uvedl plukovník Jan Šulc z Generálního štábu Armády ČR.

Kde jsou obránci?

Podle Šulce je v současnosti vytvořeno řádově 2500 tabulkových míst vojáků Aktivní zálohy. Průměrná naplněnost jednotek je pouze 54 %.

Šulc je optimistou. Uvedl, že zájem občanů o Aktivní zálohu roste. Armáda chce přijmout každý rok 300 nových příslušníků Aktivní zálohy.

„Do roku 2025 by mělo být v Armádě ČR zařazeno 5000 příslušníků Aktivní zálohy, z nichž přibližně polovina je určena pro teritoriální síly a druhá polovina bude zařazena u pozemních sil, vzdušných a speciálních sil, Velitelství Vojenské akademie či u Vojenské policie," dodal plukovník Šulc.