„Je to konečná tady. Nedá se tu žít. Podívejte se všude kolem, na ten hrozný nepořádek,“ vybízí starší žena, která na sídlišti žije už 11 let, abychom se rozhlédli kolem. Vidět jsou přetékající odpadky u všech popelnic, všude na trávě se povalují obaly, oblečení, vedle několika domů pozorujeme rozebraný nejrůznější nábytek. „Je tu obrovský nepořádek. Hory odpadků, strašná špína je tady. Hrůza a katastrofa. Hluk je tu ve dne v noci, pořád rámus. Kdybych mohla a měla více peněz, odešla bych,“ pokračuje žena, která se právě vrací z práce. Viditelně je ze situace nešťastná, pamatuje totiž, když sídliště nebylo tak zanedbané.

Nedobrá adresa
Projekt Deníku Nedobrá adresa mapuje problémové lokality v Ústeckém kraji. Navštívíme je, promluvíme s místními, vedením měst, zjistíme, jaké tam mají plány. Podíváme se také na kriminalitu, poukazovat budeme na tamní největší potíže. Znáte také taková problémová místa? Napište nám na hynek.dlouhy@denik.cz.

Zhruba deset panelových domů by přitom docela dobře mohlo být exkluzivním bydlením. Na okraji města, v sousedství příroda, louky, lesy, nádherné výhledy. Jenže…

Když se podíváme na mapu kriminality, je teček v lokalitě šluknovského sídliště výrazně více než jinde po městě. Měsíční skóre? Vydírání, pět krádeží, z toho tři i s vloupáním. A desítky dalších přestupků. Nejčastěji tam strážci zákona řeší soužití mezi lidmi, rušení nočního klidu, udržování pořádku, drogy, případně děti, které nechodí do školy. „Na sídlišti máme velké potíže, je to sociálně vyloučená lokalita s velkou koncentrací problémových obyvatel,“ přiznává starostka Šluknova Eva Džumanová.

„Bezpečno tu není. To rozhodně ne. Po sedmé už se bojím chodit ven,“ pokračuje žena, kterou jsme potkali na kraji sídliště. „Je to pravda, bojím se tu. Večer už se snažím být doma,“ přidává se k ní opodál stojící žena.

Když pokračujeme dál, z jednoho z balkonů se někdo ozývá. „Jdi do pr…, novináři zasr…,“ křičí postarší žena. Když ji vyzvu k dialogu, už se neozve a zmizí v útrobách bytu. I tento panelový dům je velmi zanedbaný, v okolí je hodně nepořádku.

Pokračujeme do kopce. Z některých oken na nás pokřikují děti, měly by být ale ve škole. (Reportér lokalitu navštívil v závěru června. - pozn. red.) Dojdeme až k vybydlenému domu. Je totálně zdevastovaný. Zcela zničený dům má být prázdný, ale zevnitř se něco ozývá, možná tam nějaký „nájemník“ přece jen přebývá. Zápach je k nevydržení. Okna v prvním patře jsou zatlučená překližkami, dveřmi, vším, co přišlo pod ruku, chodby jsou zničené, na zamřížovaných dveřích jsou řetězy. Všude leží pozůstatky dřívějšího života. Když dům obejdeme, na schodech vyrušíme partičku, která chce evidentně podnikat drogové experimenty. Rychle mizí.

Hned vedle je další vybydlený a zničený dům. Na druhém konci sídliště jsou naopak dva domy, které má jiný majitel než ostatní a podle místních se tam žije lépe. Domy postupně rekonstruuje a snaží se je udržovat, vybírá si prý nájemníky, snad se tam blýská na lepší časy. Ostatní bytové domy jsou ale zanedbané, některé hodně. „Litujeme, že jsme se sem z Velkého Šenova přestěhovali. Byla to obrovská chyba. Je tady hodně problémových lidí dohromady, a to nikdy nedělá dobrotu. Chodíme do práce, děti do školy, ale někteří? To je hrozné. Nelíbí se mi tady, chtěla bych pryč. Jen se flákají a dělají problémy. A ten strašný nepořádek tady. Jen tu lítají, dělají bordel, do práce nechodí, hodně lidí tu také fetuje,“ myslí si žena středního věku, která šla s dcerkou nakoupit do večerky. Obchod už také lepší časy zažil. „Dva domy dole jsou lepší, majitel je opravuje. Ale ty další, to je hrůza, jsou strašně zdevastované, hodně se tam střídají lidi. Prostě bordel,“ pokračuje.

Domy jsou soukromých majitelů, zlepšení situace je tak hlavně v jejich rukách. Je to jako začarovaný kruh. Majitelé některých domů své byty obsazují nájemníky, kteří dělají potíže, ty je dál ničí. A tak do lokality nechtějí bezproblémoví nájemníci. A někteří majitelé, protože zase nechtějí, aby byty byly prázdné a chtějí na nich vydělávat, je tak obsadí kýmkoli.

„Prostě sídliště“

Ne všichni si ale myslí, že lokalita je problémová. „Je to tady v pohodě. Prostě sídliště. Problémy tu nemám,“ potkáváme staršího muže.

Pomalu dojdeme na místo, odkud jsme naši obchůzku sídlištěm začínali, k prvnímu domu. Zajdeme se ještě podívat na hřiště s umělým povrchem. S míčem si tam asi nikdo moc nehraje, od skla by byl rychle propíchnutý. Narazíme tam ale opět na partičku, která by ráda něco „na povzbuzení“. Opět hned mizí. Zůstávají jen všudypřítomné odpadky.

Lokalita je pod zvýšeným dohledem policie, fungují tam asistenti prevence kriminality, zaměřují se na ni neziskové organizace, preventivní programy. Město nemá moc dalších možností, jak atmosféru změnit. Skladbu obyvatel město nemůže ovlivnit. „Jsou to soukromé byty, soukromý majetek, o kterém rozhodují jeho majitelé. Město tam byty nemá, nemůžeme tak s tím nic dělat. Nemáme nástroje, jak situaci změnit. Snažíme se, zkoušíme všechno možné, ale moc možností nemáme. Jen ten úklid nepořádku nás stojí neskutečné peníze. Měla by se v tomto směru určitě změnit a zlepšit legislativa,“ mrzí starostku Evu Džumanovou.

Právě ve změně zákonů, které by daly městům více pravomocí, vidí radnice jedinou možnost na zlepšení v budoucnu. „Řešíme to už dlouhá léta. Jsem životní optimistka, ale nevidím to na sídlišti, bohužel, zatím moc růžově. V rámci možností se snažíme, opravdu jo. Tak uvidíme, jestli se do budoucna podaří lokalitu zlepšit,“ uzavřela Džumanová.