Ještě před zaparkováním auta u kempu jsem odtrhl oči od počítadla na palubní desce a mohl s uspokojením konstatovat, že „fakt nekecali": Hráz nechranické přehrady, po níž jsme přijeli, má opravdu neuvěřitelných tři a čtvrt kilometru!

Vybíráme pro naše osušky místo ve stínu a kvůli dodržení pitného režimu přepadáme bufet U hráze. A potom už hurá do vody! Je příjemně studená. Pofukující větřík nás pak rychle osuší. Nedivím se, že surfaři a sladkovodní námořníci s jachtami si to tady užívají. Větrné podmínky jsou k tomu na Nechranicích jedny z nejlepších v tuzemsku.

Jdeme na průzkum tam, kde končí železobetonové desky svažující se z pláže do vod přehrady. Z cesty mezi karavany a stromy nad břehy objevujeme pěkné, řekl bych až zátišní pohledy na mohutnou vodní plochu a vzdalující se hráz. S opuštěnými lodičkami, mlčícími rybáři…

Podvečerní hlad zaháníme v kempovní restauračce. „Až to bude, vyšlu zvukový signál a vyvěsím červený praporek," komentuje naši objednávku s pusou od ucha k uchu kuchař, který má teď nejspíš stále dobrou náladu. Aby ne, u vody chutná a kšefty se hýbou. Alespoň tak jsme to na Nechranicích zažili.

Největší vodní plochou severu je vodní nádrž Nechranice. V Česku je pátá

Vodní nádrž Nechranice je s rozlohou 1338 ha pátá největší přehradní nádrž České republiky a také přehradní nádrž s nejdelší sypanou přehradní hrází ve střední Evropě (3280 m). Maximální hloubka je 46 m.

Leží v severních Čechách v okrese Chomutov, mezi městy Kadaň, Chomutov a Žatec. Levá (severní) část nádrže i celá hráz spadá do katastrálního území Březno u Chomutova (do nějž patří i vesnice Nechranice nacházející se bezprostředně pod hrází), jižní část nádrže je rozdělena do katastrálních území Vikletice, Vadkovice a Poláky (patřících k obci Chbany). Na západní a severozápadní straně končí u břehu nádrže katastrální území obce Rokle a kadaňské katastrální území Tušimice.

Byla vybudována na řece Ohři v letech 1961 až 1968, zejména jako zdroj vody pro nedaleké elektrárny v Tušimicích. V současnosti je především využívána k rekreaci. Její část byla vyhlášena Ptačí oblastí a je součástí soustavy Natura 2000.

Výstavba a zatopení byla příčinou zániku těchto obcí: Běšice, Chotěnice, Čermníky, Dolany, Drahonice, Lomazice.

Zdroj: cs.wikipedia.org

Kempy, koupání, vodní sporty a rybolov

Přesně, jak čtete v titulku. Tohle všechno se musí vybavit každému, kdo v sezoně na vodní nádrž Nechranice zavítal.

Koneckonců, podobně možnosti líčí web nechranice.cz: „Nechranická přehrada prožívá významný rozvoj v oblasti turistického ruchu. V současné době nabízí řadu kempingových zařízení, privátů, penzionů a samozřejmě řadu výletních restaurací. Vodní plocha leží v rovinaté části na úpatí Krušných hor. Je to optimální lokalita pro nenáročnou pohodovou rekreaci, rybolov a vodní sporty. Vodní hladina je z důvodu mimořádně příznivých povětrnostních podmínek vyhledávaná zejména jachtaři a surfaři."

Jak jsme se přímo na místě dozvěděli, kolem nechranické vodní nádrže je celkem osm autokempů. Například Autocamp Vikletice, uváděný na www.nechranice.cz jako nejlépe vybavený v oblasti, chce za ubytovaného dospělého 50 korun, za osobní auto 75 Kč, obytný přívěs 80 Kč a obytný automobil 125 Kč na den. S malým stanem zaplatíte 60 a s velkým 80 Kč. Pro návštěvníky bez možnosti vlastního ubytování jsou k dispozici čtyřlůžkové chatičky nebo buňky i dvou až třílůžkové karavany. Nižší ceny pro kempující motoristy má Autocamp U hráze, který jsme si při naší půldenní návštěvě Nechranic prohlédli. Dospělý tu zaplatí 40 Kč, za osobní auto dáte také 40 Kč a za obytný automobil 80 Kč. S karavanem zde můžete pobýt za 55 Kč na den. Pokud dorazíte s malým stanem, platíte za něj 35 Kč, za velký stan o desetikorunu více. Ale ten „svůj" kemp si dnes už můžete sami najít na internetu. Komu vyhovuje jiný typ ubytování, třeba penzion, určitě si také vybere.

Kolikrát se do Nechranic vejde Máchovo jezero, největší v Libereckém kraji?

Tušíte, kolikrát se do nádrže Nechranice počítáme-li velikost obou vodních ploch vejde populární Mácháč? Je to 4,7krát!

Máchovo jezero, též zvané Velký rybník nebo Velký Dokeský rybník, je největší rybník v Libereckém kraji a osmý největší v České republice. Je to třetí největší český rybník, který leží jinde než v Jihočeském kraji. Rozkládá se v nadmořské výšce 266 m, má rozlohu 284 ha. Dosahuje hloubky 12 m.

Rybník založil v roce 1366 Karel IV. v rašelinné pánvi na Robečském potoku (přítok Ploučnice). Okolnosti založení rybníka jsou doloženy jednak v kronice pražského kanovníka Beneše Krabice z Weitmile (udáno založení v říjnu 1366) a také kronikářem Janem z Gubenu. Druhý zápis byl sepsán v Žitavě roku 1367 a zmiňoval i v Čechách dosud nevídaný druh ryb, parmy neboli vousáče. Rybník byl popisován jako rybník nad Hirschbergem (německý název Doks).

Máchovo jezero je vyhledávanou rekreační oblastí. Tradice letních lázeňských pobytů sahá až do 19. století, ale běžného návštěvníka asi překvapí fakt, že rybník byl plně otevřen rekreaci až po roce 1928.

Uprostřed jezera jsou dva ostrůvky Myší zámek (nebo Myšlín) a Kachní ostrov. Oba jsou nepřístupné, protože se na nich rozkládají ornitologické rezervace. Na Myším ostrově jsou zbytky tvrze z 15. století. U části břehů jezera je přírodní rezervace Swamp, vytvořená k ochraně zbytků původního rašeliniště. Oblast Máchova jezera byla i s nedalekou rezervací Břehyně Pecopala, Hradčanským rybníkem i poněkud vzdáleným Novozámeckým rybníkem zařazena v roce 2004 kvůli ochraně ptactva do lokality z názvem Ptačí oblast Českolipsko Dokeské pískovce a mokřady.

s využitím cs.wikipedia.org

NEJ severních Čech: Co už vyšlo a co vám do konce prázdnin ještě nabídneme

11. 7. Nejvyšší bod Klínovec, 1244 m n. m.

18. 7. Nejnižší bod Hřensko, 115 m n. m.

25. 7. Největší zpřístupněné jeskyně Bozkovské jeskyně

PŘIPRAVUJEME:

8. 8. Nejdelší cykloatrakce

15. 8. Nejstarší česky psané zápisy

22. 8. Největší archeologické naleziště z mladší doby kamenné

29. 8. Největší sbírka knoflíků