Nejstarší česky psanou větu obsahuje Zakládací listina kapituly

Severní čechy - Veřejnost ho mohla naposledy vidět na několikadenní výstavě originálních listin v rezidenci litoměřického biskupa od 9. do 12. června 2007 u příležitosti 950. výročí založení litoměřické kapituly.

Originál Zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057, kterou založil spolu s kostelem kníže Spytihněv II. Dómský vrch v Litoměřicích, kde se původně nacházelo na přibližně šesti hektarech původní knížecí přemyslovské hradiště, je od té doby spojen s církevním životem. Listinu, která se dochovala ve třech variantách a je majetkem Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích, schraňuje Státní oblastní archiv v Litoměřicích.

Obsahuje přípisek z počátku 13. století, který je označován za nejstarší česky psanou větu. Text je psán primitivním pravopisem a proto uvádíme jeho následující transkripci:

Pavel dal jest Ploskovicích zem´u

Vlach dal jest Dolás zem´u bogu

i sv´atému Ščepánu se dvěma

dušníkoma, Bogučeja a Sedlatu

Ještě k němu přidejme vysvětlivky: Ploskovicích, Dolas (bezpředložkový 6. pád) v Ploskovicích, v Dolanech; dušník poddaný záduší; Bogučeja a Sedlatu (4. pád) osobní jména Bogučeje a Sedlata.

Zakládací listina litoměřické kapituly je nejstarším dochovaným originálem písemného dokumentu vzniklého v Čechách. Vzhledem k neexistenci jiných pramenů a k zevrubnému výčtu majetků, kterými byla kapitula vybavena, představuje tato listina znamenitý pramen k poznání Čech 11. století.

Vidět historické Litoměřice můžete i z věže u katedrály sv. Štěpána

Kromě dalšího severočeského NEJ pro vás máme i tip.

Při návštěvě Litoměřic se projděte po Dómském náměstí s katedrálou sv. Štěpána. Ta je sice otevřená povětšinou jen v době bohoslužeb, ale je tu ještě biskupská věž, která s katedrálou sousedí. Její provoz zajišťuje Biskupství litoměřické prostřednictvím společnosti In Principio. Zájemci tak mohou ze 65 metrů vysoké stavby spatřit historické město a jeho daleké okolí. Věž vystavěl podle návrhu vídeňského architekta Heinricha Ferstela litoměřický stavitel Franz Sander v letech 1883-1889. Biskupská věž je do konce září přístupná denně od 10 do 17 hodin, v říjnu ve stejný čas o víkendech.

V jejím přízemí je umístěna pokladna, kde si mohou návštěvníci zakoupit pohlednice a suvenýry.

Smržovský grimoár. Čarodějná kniha má i po staletích magickou sílu

Že jste neviděli v roce 2007 vystavenou Zakládací listinu litoměřické kapituly? Nezoufejte! Velmi zajímavou písemnost můžete nyní spatřit v Libereckém kraji.

V muzeu jizerskohorského Fausta, doktora Kittela, který údajně uzavřel smlouvu s ďáblem, vystavují od června jednu z nejtajemnějších knih, které byly dosud objeveny. Jedná se o takzvaný „Smržovský grimoár". Původně mělo jít o rukopis z roku 1496, expertizy však prokázaly, že jde o opis magické knihy ze století 18. I když je v muzeu v obci Krásná, nacházející se mezi Jabloncem nad Nisou a Železným Brodem pouze replika čarodějné knihy, zdejší průvodkyně tvrdí, že si s ním není radno zahrávat. V její blízkosti například pravidelně odcházejí mobily. Jde o dílo tím vzácnější, že na rozdíl od vydání jiných kouzelných knih obsahuje i klíč, jak tajemné formulky správně přečíst. Tato jedna z nejcennějších písemností nalezených na Jablonecku tedy obsahuje mnohé z toho, s čím se setkáváme v Kittelovské tradici, včetně čarodějných kruhů, byliny všehoje, klíče k pokladům, tajných formulek a také návodů jak například létat na kouzelném plášti či jak ovládat černé ptáky. Právě tato skutečnost vede k domněnce, že Smržovský grimoár kdysi patřil doktoru Kittelovi, který za každého počasí, v každé roční době nosil volný plášť, na kterém dovedl s pomocí havranů prý i létat. Je pozoruhodnou shodou, že „Kittel" znamená v němčině dlouhý splývavý plášť. „Grimoár" znamená „magická kniha" pojednávající o elementárních čarodějných praktikách. Díla obsahují především poznatky z astrologie, návody jak vyvolat anděly a démony, jak ovládat nadpozemské síly, jak správně postupovat při zaklínání, sesílání kouzel či přípravě lektvarů apod.

Grimoáry vznikají od poloviny středověku až po současnost. Slovo pochází z francouzštiny a vyjadřuje volně přeloženo soubor nauk.