Odkryli ji na Podbořansku poblíž Liběšovic. Pochází ze 7. století, tedy z dob Sámovy říše, a není vyloučeno, že se z ní tento franský kupec, který sjednotil slovanské kmeny k obraně proti Avarům a Frankům, kdysi napil.

„Je to nejstarší studna a nejstarší dřevěná konstrukce v severozápadních Čechách. Nikdy nebyla v Ústeckém kraji prozkoumána takto stará studna,“ sdělil vedoucí archeologického výzkumu v lokalitě Vojtěch Peksa.

Základní kostru studny tvořila čtveřice dubových trámů a mezi nimi uložená dubová prkna. Pomocí dendrochronologie, což je vědecká metoda datování založená na analyzování letokruhů dřeva, bylo určeno, že ke skácení stromů došlo po roce 653. „Bohužel nám chybí podkorní letokruh, můžeme tak tvrdit, že studna vznikla ve druhé polovině 7. století,“ uvedl Peksa.

Očkování. Ilustrační foto.
Očkování zpomaluje. Zájem mezi mladými je nízký. Ústecký kraj je chce zlákat

Přestože na několika místech Chomutovska, Žatecka a Podbořanska, kde se plynovody Gazela a Capacity4Gas stavěly, probíhal poměrně rozsáhlý archeologický výzkum, objevení studny byla velká náhoda.

„Chtěli jsme jen na okraji stavby odebrat vzorky pro přírodovědný výzkum,“ popsal Vojtěch Peksa. Jakmile bagrista zanořil lžíci do země, téměř okamžitě začala vydávat své tajemství. Jeden kus dřeva, pak druhý. Archeologové pojali podezření. „Stroj jsme zastavili a začali pracovat ručně. Objevili jsme dřevěné trámy ve tvaru čtverce, což ukazovalo na nějakou stavbu. Všude se ale valila voda. Bagrista vykopal větší jímku a vodu jsme odčerpávali. Všechno to úsilí stálo za to, nález nejstarší studny je významný pro celý Ústecký kraj,“ dodal.

Replika bude ve skanzenu

Její dubové dřevo se dochovalo díky tomu, že půda, ve které se nacházelo, byla mokrá. Ve vlhku a bez přístupu vzduchu se nerozložilo. Studnu tvořily čtyři dubové trámy o velikosti 20 krát 20 centimetrů, vertikálně uložené, do kterých byly zasekány drážky a do nich vložena dubová prkna. Konstrukce studny je nyní uložená ve vodě v depozitáři archeologů, dřevo čeká konzervace. Teprve čas ukáže, zda bude vystavena v nějakém muzeu.

„Jsme domluveni, že by se v archeologickém skanzenu v Březně u Loun, který je zaměřený na stejné období, ze kterého studna u Liběšovic pochází, postavila její replika,“ sdělil Peksa.

Kempy na Nechranické přehradě lákaly během prodlouženého víkendu řadu návštěvníků.
Pohodička, klídek, osvěžení. Nechranice lákají dovolenkáře

Nejstarší dřevěná konstrukce v Čechách se objevila předloni při výstavbě dálnice D35 na Pardubicku. Jde rovněž o studnu z dubového dřeva. Stará je 7000 let a pochází z mladší doby kamenné. „S tím se měřit nemůžeme, ale pro severozápadní Čechy je studna z Liběšovic výjimečný nález. Pracovně jí říkáme Sámova studánka“ popsal Vojtěch Peksa.

Možná se napil po bitvě…

Že by se z ní tato slavná postava české historie někdy napila, není jisté. Ale vyloučené také ne. Vládce kmenového svazu Slovanů zemřel v roce 658 nebo 659. Za zmínku stojí, že nedaleko Liběšovic se u Podbořan nachází vrch Rubín, který je jednou z lokalit, kde mohlo stát slavné slovanské hradiště Wogastisburg. U něj proběhla v roce 631 mezi slovanskými kmeny Sámovy říše a franskými vojsky významná bitva.

V sobotu 7. srpna si celodenním programem na Rubínu zájemci mohou připomenout výročí 1390 let od této bitvy. Organizátorem akce je Město Podbořany.