Vernisáž výstavy se uskuteční o den dříve, ve čtvrtek 10. května od 16 hodin. Již ve 14.30 jí bude předcházet přednáška RNDr. Lumíra Horčičky „Iberský poloostrov ráj mineralogů“.

Tyto vzorky v muzeích neuvidíte

„Zvláštností těchto výstav je, že jsou zde vystavovány exponáty ze soukromých sbírek sběratelů. Tedy vzorky, které není možné nikde zhlédnout v muzeích. Také dáváme prostor malířům kteří se specializují na rekonstrukce pravěkých zvířat a krajiny kolem nás, jako například Karel Mach a Jiří Svoboda,“ upozorňuje na specifiku této přehlídky geolog Dolů Bílina Zdeněk Dvořák, který patří k ostřílenému týmu pořadatelů.

Křtila se publikace o třetihorách

Loňská výstava, připomíná Zdeněk Dvořák, byla zvláštní tím, že byla monotematická, jelikož se koncipovala ke křtu knihy o třetihorních zvířatech, již sponzorovaly Severočeské doly Chomutov, a. s.

U této jedinečné publikace stojí za to se zastavit. Čtenáři Deníku si totiž o ni mohou zasoutěžit, jak si můžete přečíst na jiném místě této strany.

Odkud jsou popsané nálezy?

„Oblast, kterou se snažíme v knize přiblížit, je dána rozsahem uhelné sloje v severočeské hnědouhelné pánvi, dnes mostecké pánvi. Tato plocha je vymezena úpatím Krušných hor, z jihu pak okrajem Českého středohoří a zahrnuje území od Klášterce nad Ohří až k Ústí nad Labem,“ řekl Deníku ještě před loňským křtem Zdeněk Dvořák, jenž je jedním z autorů této knihy.

„Nejvíce fosílií ryb a želv se našlo v lokalitě Břešťany u Bíliny, z Tuchořic pocházejí kosterní pozůstatky šelem, nosorožců, drobných savců a měkkýšů. Mezi poměrně nové a významné lokality řadíme Doly Nástup Tušimice Ahníkov. Zde na okraji uhelné pánve se našly kosterní pozůstatky chalikoteria, šelem, jelenů, želv, drobných savců a plazů. Z povrchového lomu Bílina pochází pak velká kolekce třetihorního hmyzu, ryb a želv. Po celé pánvi registrujeme dalších asi dvacet menších paleontologických nalezišť, dnes převážně zaniklých,“ shrnul Zdeněk Dvořák.

V jakém prostředí tu zvířata žila?

Krajina byla bažinatolesnatá, subtropického rázu, kde rostly hlavně jehličnany, konkrétně patisovce. Připomínala dnešní bažinaté prostředí na Floridě. V jezeře a řece, která pánví protékala z jihu na sever, žilo tehdy velké množství želv, ryb a obojživelníků, po souši se proháněla dnes známá, ale také zcela neobvyklá zvířata. Dominujícím prostředím byl rašelinotvorný močál.

Nalákali jsme vás k soutěži dostatečně?

Nerosty z Krušných a Doupovských hor

A co mohou zájemci o mineralogii očekávat letos? „Tento ročník bude mít expozici různorodou. Převážně budou k vidění minerály a polodrahokamy z Krušných hor kolem Klášterce nad Ohří. Také vzácné nerosty a málo známé výskyty z Doupovských hor,“ informuje bílinský geolog.

Výstava minerálů a hornické historie bude na zámku v Klášterci nad Ohří přístupná až do 31. července.

BLESKOVÁ SOUTĚŽ O KNIHU!

Zajímáte se o historii vývoje naší planety? Máme pro jednoho z vás unikátní publikaci autorůZdeňka Dvořáka, Karla Macha, Jakuba Prokopa a Stanislava Knora „Třetihorní fauna severočeské hnědouhelné pánve“, která měla křest na výstavě na zámku v Klášterci nad Ohří v loňském roce.

Stačí poslat správnou odpověď na soutěžní otázku na emailovou adresu tretihory@denik.cz a mít pověstné štěstíčko.

Zde jesoutěžní otázka, vybírat můžete ze tří možností:

Do třetihorní fauny severočeské hnědouhelné pánve nepatří
A) želvy
B) sloni
C) plameňáci

Odpověď očekáváme do neděle 22. dubna 2012.

Jméno výherce zveřejníme v úterý 24. dubna 2012.