Z výzkumu farmaceutické společnosti Sanofi a agentury ppm factum vyplynulo, že 15 procent lidí v Libereckém a 16 procent v Ústeckém kraji tvrdí, že první pomoc umí kvalifikovaně poskytnout. To je o něco více než celorepublikový průměr, který činí 14 procent.
MÁME OBAVU, ALE…
Dotazovaní uvedli, že o pomoc v případě nouze se pokusí dalších 44 procent obyvatel Libereckého kraje a 42 procent z Ústeckého kraje.
K tomu lze dodat, že pokud se člověk spojí se záchrannou službou, dispečer mu po telefonu poradí, co má na místě udělat, než přijede sanitka. Nápověda po telefonu je mimořádně cenným nástrojem pomoci.
VĚTŠINOU ZASÁHLI
Sice 35 procent dotázaných z Ústeckého a 38 procent z Libereckého kraje si myslí, že by se o záchranu raději nepokoušeli ze strachu, že stav pacienta ještě víc zhorší, ale realita okamžiku je silnější než obava.
V praxi 5 procent obyvatel Libereckého kraje a 17 procent Ústeckého kraje zvládlo samo poskytnout první pomoc. V libereckém regionu dalších 73 procent dotázaných poskytlo pomoc a současně volalo záchranku.
Totéž učinily necelé dvě třetiny lidí z ústeckého regionu. V obou krajích to je víc než republikový průměr, který je 59 procent. Ostatní zavolali tísňovou linku.
Praktická zkušenost respondentů průzkumu ukazuje: Máme obavu, ale první pomoc nakonec zvládneme.
ZÁKLADNÍ INFORMACE MÁME JEŠTĚ ZE ŠKOLY
Školy jsou klíčovým zdrojem informací o pravidlech první pomoci. Většina respondentů se setkala se základy první pomoci naposledy jako dítě nebo dospívající.
Z průzkumu vyplynulo, že tři pětiny obyvatel Libereckého kraje získaly stěžejní informace o poskytování první pomoci do svých dvaceti let. V Ústeckém kraji to jsou tři čtvrtiny.
Společnost Sanofi proto spustila projekt První pomoc pro prvňáčky, v němž učí děti principům poskytnutí první pomoci.
Obavy přehluší instinkt mezilidské solidarity
Ústecký psycholog a soudní znalec Josef Kovářík k průzkumu mezi občany o poskytování první pomoci uvádí, že z průzkumu vyplynulo zajímavé zjištění.
Vysoké procento, přes tři čtvrtiny dotazovaných z Libereckého kraje, se obává, že by se při poskytování první pomoci mohlo nakazit. Podobný strach mělo také 70 procent dotázaných v Ústeckém kraji.
Podle Kováříka jsou obavy samozřejmé, lidé mají strach především z nakažení AIDS.
„Jedná se o zcela přirozený strach. Ale v okamžiku, kdy před sebou uvidíte ležet zhrouceného člověka, jednáte. Budete se sice vyhýbat styku s krví zraněného a podobně, ale zároveň se budete snažit pomoci. To je základní instinkt lidského společenství," zdůraznil psycholog.
