Jde ale o ekonomické migranty. Loni přišlo do EU na 200 tisíc Afghánců. Jsou druhou největší skupinou uprchlíků v Evropě. Další přicházejí.

Afghánský novinář v rozhovoru v rámci britského TV seriálu „Ross Kemp: Zpátky na frontě" již v roce 2013 o situaci v Afghánistánu řekl, že pokud se vrátí k moci Taliban, většina mladých Afghánců odejde ze země do zahraničí, i do Evropy.

Vietnamizace

Podle NATO situace v Afghánistánu v roce 2016 se bude zhoršovat v souvislosti s tím, že afghánská armáda ztratila třetinu svého potenciálu a není schopná plnit své povinnosti.

Přirovnat válku s islamisty v Afghánistánu k válce ve Vietnamu není od věci.

V roce 2008 v Bukurešti na jednání NATO došlo k dohodě, že budou navýšeny počty vojáků NATO v Afghánistánu, aby byl Taliban zlomen, a do roku 2014 se mohli vojáci NATO z této země stáhnout.

Nixonovo rozhodnutí zahájit stahování vojáků USA z jižního Vietnamu v roce 1970 a do roku 1973 je stáhnout úplně, znamenalo válku mezitím „vietnamizovat". Podobně se při jednání špiček NATO v Bukurešti počítalo s tím, že postupně dojde k „afghánizaci" konfliktu v Afghánistánu.

Američané kalkulovali, že instruktoři a výcvikové jednotky budou zároveň působit jako krizoví hasiči s pomocí letectva, aby nedošlo ke zhroucení režimu.

Smutná prognóza

Hrozí, že Taliban bude v Afghánistánu postupně přebírat moc. Centrální vláda si udrží na části území pozice, podobně jako prezident Nadžíbulláh po odchodu sovětského vojska z Afghánistánu. Udržel si část moci téměř tři roky po odchodu Sovětů. Bez přerušení dodávek sovětské pomoci by mohl vydržet déle. Totéž čeká současnou afghánskou vládu, pokud odejdou Američané.

Není od věci připomenout již zmíněný britský pořad z roku 2013 nazvaný „Ross Kemp: Zpátky na frontě". Jde o několikadílný snímek propagující západní výcvik a pomoc afghánské armádě před předáním odpovědnosti za stát v roce 2014 místním armádním silám.

V seriálu bylo mj. uvedeno, že Američané musí řešit i některé drobnosti, jako třeba to, že 90 % příslušníků místní policie a armády je negramotných.

Britský velitel na jednom opevněném stanovišti v TV dokumentárním seriálu vzdychal, že má být zahájena nějaká operace za 24 hodin, ale afghánští vojáci se připraví do 48 či 72 hodin. Hlídka, do které měl reportér s britskými vojáky jít, se zpožďuje, protože afghánský velitel v té době ještě spal. Vytáhli ho doma z postele. Britský reportér říkal, že afghánská armáda nebude fungovat jako západní armáda, to se nikdy nestane, ale… trochu snahy, kdyby bylo.

Situace v Iráku a Afghánistánu je obdobná. USA nakonec zvolily vietnamizaci konfliktu, ústup. V důsledku toho situace v obou státech se vyhrotila natolik, že dnes poškozuje skrze migrační vlnu stabilitu Evropy.

Opotřebovací válka

Situace v Afghánistánu je natolik neutěšená, že proti pěšákům z Talibanu byly nasazeny i bombardéry B-1, tedy letouny původně určené pro strategické bombardování v hloubce nepřítele (s dalekým doletem). Nad Afghánistánem tyto letouny dlouhé hodiny patrolovaly, aby mohly v případě potřeby poslat nějakou raketu do míst, kde byli palbou ohroženi vojáci NATO.

Kromě toho boj proti terorismu v této končině u menších států NATO (včetně britského království) měl za následek zpomalení obnovy i oprav výzbroje pro nedostatek finančních prostředků. Např. využívání vrtulníků v Afghánistánu znamenalo omezení financí na servis a nákup vrtulníků v evropských domovských státech.

Tento nedostatek prostředků se promítne do vojenských rozpočtů evropských států i řadu let po ukončení vojenského dobrodružství v Afghánistánu.

Krutost nedůvěry

Talibanci (jako všichni partyzáni) využívají převleků. Střílet v uniformách afghánské policie či armády je velmi efektivní způsob útoků. Tzv. útoky zevnitř namířené proti členům mezinárodní koalice a spáchané afghánskými vojáky nebo povstalci maskovanými za příslušníky vládních sil, se v posledních letech staly jednou z důležitých hrozeb též pro síly afghánského státu.

Podle agentury AFP přispěly tyto útoky k ovzduší nedůvěry mezi příslušníky mezinárodního kontingentu a afghánskými silami, které zahraniční vojáci musí podporovat a cvičit. Situace v Afghánistánu směřuje k děsivému scénáři nedůvěry.

Část policistů a vojáků jsou tajní sympatizanti Talibanu, nebo jejich příslušníci ve fázi spících agentů. Podobně, jako afghánští vojáci a důstojníci donášeli partyzánům informace o vojenských operacích sovětského vojska, totéž postihlo i vojáky NATO a legitimní afghánskou armádu. Tím trpí efektivita společných akcí proti Talibanu.

Pokus o resuscitaci

Americký prezident Barack Obama v květnu 2015 řekl, že do konce roku 2015 počet amerických vojáků v Afghánistánu klesne ze stávajících asi 10 000 zhruba na polovinu. Operovat by měli Američané pouze ze základen v Kábulu a Bagrámu. Do konce roku 2016 by měla odejít většina ostatních. Mělo zůstat pouze pár set vojáků na ochranu velvyslanectví a dalších amerických zájmů.

Kvůli loňské vojenské krizi v Afghánistánu USA příští rok nestáhnou většinu vojáků z Afghánistánu. V roce 2016 ještě na afghánském území ponechají stávajících 9800 příslušníků americké armády. Snižování začne až v roce 2017.

Pokud ke stahování skutečně dojde, krach současné afghánské vlády bude na spadnutí. Autor předpokládá zhroucení afghánského režimu do roku 2020.

Pesimisté varují, že do Evropy se bude chtít dostat nejméně přes 1 milion Afghánců. Jenom v Pákistánu bylo v roce 2015 oficiálně registrováno 1,5 milionu afghánských uprchlíků.

Právo na azyl?

V případě zhroucení afghánského tzv. prozápadního režimu, skutečně válečnými migranty by mohly být uznány rodiny Afghánců, kteří přímo pracovali v afghánské tzv. prozápadní administrativě, tedy spolupracovali se západními jednotkami a západními organizacemi jako jejich poradci, překladatelé, průvodci, ale také jako armádní či policejní velitelé spolupracující s jednotkami NATO.

Autentičnost jejich spolupráce (a nároku na azyl) musí potvrdit administrativa velitelství jednotek NATO, které působily v Afghánistánu.