Kliknutím zvětšíteKaždý vzpomíná na Vánoce svého dětství. Jaké byly ty vaše?
Byly krásné. Tatínek a maminka uměli vykouzlit ty nejpůvabnější svátky, navíc můj pradědeček byl sedlák a varhaník, a tak jsem už od malička získal vztah ke kultuře Vánoc, rorátům atp.
Co jsou to roráty?
Adventní zpívané bohoslužby tradované ve všech konfesích předbělohorských Čech (u husitů i katolíků). Chce to vstát brzy ráno, jít do kostela zalitého světlem svíček. Nádhera.
Jak dlouho jste vydržel věřit na Ježíška nosícího dárky? Bylo to pro vás velké zklamání, když jste zjistil, jak se dárky pod stromečkem ocitnou?
Počkat! On dárky nenosí Ježíšek? A co lidská láska, odpuštění a svoboda, nejsou to ty největší dárky pro lidi? A umíme si je ještě dávat a od něj přijmout. Nač se zabývat něčím, co takovou cenu nemá, tedy dárky pod stromečkem. I když chápu, druhým dělat radost je taky fajn.
Když se dnes řeknou Vánoce, tak si každý nejspíš představí především to, co jim předchází. Tedy stres, nákupní šílenství, tak trochu se nesou na vlně konzumu. A mnozí si postěžují, že dříve Vánoce bývaly jiné. Opravdu to tak je? Nebyl kdysi jen ten konzum úměrný dané době?
Možná si ty Vánoce v minulosti trochu moc malujeme na růžovo – sociální rozdíly byly obrovské a někdo na dárky ani neměl, protože neměl, co do úst. Dnes se bohužel i kvůli dárkům lidé zadlužují – víte, ten tlak, aby o Vánocích bylo všechno jako ze seriálu, je strašlivý. Někteří lidé, kteří po celý rok zažívají strádání, si pak chtějí dopřát kousek štěstí, často s pozlátkem a strašnými následky. Mám pro ně pochopení i soucit.
Není vánoční stresování se proti duchu Vánoc, které mají být obdobím zklidnění a pohody?
Advent měl být časem zklidnění, ale člověk se vždycky potřeboval odreagovat ze strachu: zima, hlad, nemoci a bída byly všudypřítomné. Advent byl jurodivý, křiklavý a pestrý, teprve od 19. století začal být měšťansky uměřený, a pak přišla vláda konzumu a sním i legenda o pohodě, dárcích, stromku atp.
Máte nějaký recept na pohodové Vánoce?
Tak jo: deset deka přátelství, dvacet gramů knih, trochu vánoční hudby – Bach, Ryba a nějaký Mozart nebo Sting. Málem bych zapomněl na přátelství, solí je láska a ve všem víra. Na hodinu kolem půlnoci do trouby a je to.
Vánoce jsou oslavou zrození. Nechybí lidem dnes víra v jakémkoliv významu?
Lidé věří všemu možnému, v tom bych je nepodceňoval… Víte, potřebujeme zrození Ježíška v nás. Tedy odpuštění, solidaritu mezi sebou navzájem a napřímit páteř.
Pokud se u nás mluví o Vánocích jako o náboženském svátku, velmi často je to ve smyslu katolickém. Je jejich vnímání odlišné u evangelických církví?
Katolické Vánoce jsou také mým domovem, maminka pochází z katolické jihočeské rodiny jak řemen. V českém prostoru byly po staletí Vánoce minimálně dvoje: právě katolické a evangelické (ať už husitské, bratrské nebo tady na severu luteránské). Pojďme tyto tradice poznávat, ten zásadní rozdíl je v čase. Evangelické zdůrazňují jako hlavní svátek až den Narození Páně, tedy 25. 12. - dárky se rozdávaly ráno nebo až na Štěpána. Ale dnes už nikdo rozdíl neřeší.
Studoval jste v Německu nebo ve Švýcarsku. Jaké jsou tam Vánoce v porovnání s Českem?
Miloval jsem Vánoce v Lipsku, sloužil jsem jako praktikant u sv. Tomáše, tzn. Bachovo oratorium jsem prožíval hodně zblízka, kostel byl narvaný k prasknutí. Oč je mi ale někdy milejší společenství lidí, kteří upřímně hledají, nacházejí a nejdou jen za kulturním zážitkem.
1
108
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
