Státem garantované výhodné podmínky pro odkup energie vyrobené solárními panely způsobily v letech 2009 a 2010 solární boom a v Česku vyrostly tisíce solárních elektráren. Podle Energetického regulačního úřadu je jich aktuálně skoro sedmnáct tisíc.

Kdybychom sečetli všechny panely, které jsou v Česku na elektrárnách nainstalované, dostaneme se k číslu deset milionů. Každý člověk tak má v Česku „svůj" solární panel. Pokud by se všechny panely postavily na sebe, vznikne 400 kilometrů vysoká věž.

Náš region je na pátém místě

Ústecký kraj je v Česku pátým „nejsolárnějším", v instalovaném výkonu ho předčí jenom Jihomoravský, Jihočeský, Středočeský a Plzeňský kraj. Pokud bychom všechny solární panely v kraji položili vedle sebe, jejich plocha by zabrala 157 fotbalových hřišť, a pokud bychom je postavili na sebe, vytvořily by 34 kilometrů vysoký sloupec.

Takové množství nainstalovaných solárních panelů je ovšem dvousečná zbraň. Na jedné straně se Česko může v současné době tvářit jako solární velmoc podporující čisté zdroje energie. Vězte, že elektřina, kterou vyprodukují solární elektrárny v Ústeckém kraji za pouhých devět minut, by stačila průměrné české domácnosti na celý rok.

Na druhou stranu by ale už za několik let mohlo Česko připomínat pohřebiště vysloužilých panelů, které by v přírodě představovaly tikající ekologickou bombu. Panely mají sice relativně dlouhou, ovšem omezenou, životnost, ale jejich recyklace se dosud dostatečně neřešila. Solární panely obsahují řadu cenných surovin, ale také nebezpečných látek, rozhodně nepatří do běžného odpadu.

Od ledna jako u elektrospotřebičů

Naštěstí bude od ledna platit zákon, který upravuje, jak se s vysloužilými panely bude nakládat. Stát zavádí podobně jako například u elektrospotřebičů povinnost zajistit jejich ekologickou likvidaci. U stávajících instalací se o ni musí postarat provozovatelé elektráren. Od nového roku se musí přihlásit k placení recyklačního poplatku. U nových solárních panelů bude po 1. lednu 2013 poplatek platit výrobce, nebo dovozce.

„Věnujeme se výzkumu na poli recyklace solárních panelů už několik let, počet panelů instalovaných v Česku je ohromný. Jejich ekologická likvidace sice není jednoduchá a levná, při použití nejmodernějších technologií je ale možné zrecyklovat až 98 % surovin obsažených v panelu, jako jsou například hliník, sklo, plasty, měď nebo stříbro. V rámci výzkumu současně věnujeme pozornost i nebezpečným vlastnostem přítomných látek, neboť fotovoltaické panely mohou obsahovat řádově až desetiny procent prvků, jako jsou kadmium, olovo, beryllium, vizmut apod.," říká Lubomír Štolc ze společnosti Aquatest, a. s.

Stát se jistí proti solárnímu smetišti

Česko je nejenom zemí piva, ale i zemí solárních panelů. Nová legislativa by měla zajistit, aby se jednou nestalo také největším solárním smetištěm.

Jak vypadá solární panel?

Průměrný panel má rozměry 1,5 krát 0,9 metru a na výšku měří zhruba čtyři centimetry. Váha takového solárního panelu je v průměru 20 kilogramů.

Dva základní typy solárních elektráren

Střešní instalace: Nejčastěji je využívají rodiny, firmy nebo třeba obce. Jejich cílem je uspořit náklady na elektřinu.

Polní instalace: Oproti těm střešním mají mnohonásobně vyšší výkon. Vznikaly bouřlivě především v letech 2009 a 2010 v době tzv. solárního boomu. Jejich cílem bylo vydělat majitelům peníze díky výhodným výkupním cenám, které stát garantoval.

Kolik vydělá solární elektrárna denně?

Polní solární elektrárna o instalovaném výkonu zhruba 1 MW postavená v roce 2010, kterých jsou jen v Ústeckém kraji desítky, vydělá provozovateli i po započtení solární daně měsíčně v průměru půl milionu korun.

Kolik odpadu jednou solární elektrárny vytvoří?

Až doslouží solární panely, které jsou dnes v Česku nainstalované, vytvoří 200 tisíc tun solárního odpadu, který bude potřeba odborně zlikvidovat.